| Popis | V areálu hospodářského dvora v severozápadní části obce. - Původně zde stával dvůr, při něm byla teprve v r. 1489 poprvé připomínána tvrz (v horní části obce), tehdy v majetku Jiřího Voděradského z Hrušova. V r. 1520 tuto část Libodřic s tvrzí získal Jan Dobešovský, jeho syn Jiří Dobešovský ji ale v r. 1544 prodal svému věřiteli Jiřímu Baderskému z Újezda. Potomkům Jiřího Baderského patřili Libodřice až do r. 1605, kdy je po smrti jeho vnučky Anny získal její druhý manžel Jindřich Mírek ze Solopysk. Od něho r. 1615 koupil Libodřice s tvrzí a dvorem Purkart Střela z Rokyc a připojil je ke svému panství Cerhenice, tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. Purkartovi byly pro účast ve stavovském povstání z l. 1618-1620 jeho statky v r. 1626 změněny na manství, ale již r. 1629 byly jeho vdově Sabině, rozené Vchynské, postoupeny opět dědičně. V r. 1638 zdědil Libodřice Purkartův syn Václav Rudolf Střela. Tvrz byla v té době velmi sešlá, obsahovala v přízemí komory, sklep, klenutou kuchyni a spižírnu, v prvním patře obytné místnosti. Při tvrzi byl dvůr se dvěma stodolami. Václav Rudolf tvrz opravil a žil v ní až do své smrti v r. 1650. Po r. 1650 se majitelé Libodřic rychle střídali, až je v r. 1726 koupil od Ferdinanda Adama Kustoše ze Zubří majitel nedalekých Svojšic Jan z Kaisersteinu. Od této doby zůstaly Libodřice spojeny se svojšickým panstvím (až do r. 1848). V r. 1738 získal toto panství hrabě Jan Michal Althan, za něho byla okolo r. 1750 tvrz přestavěna na zámek, který se stal sídlem lesního úřadu svojšického velkostatku. Touto přestavbou získal zámek dnešní podobu. Z původní stavby tvrze pochází část obvodového zdiva zámku, sklepy a některé valeně klenuté prostory v přízemí. V r. 1923, po první pozemkové reformě, libodřický dvůr jako zbytkový velkostatek koupil velkostatkář Adolf Bauer. Ten si nechal vystavět v sousedství zámku moderní kubistickou vilu a zámek upravit na hospodářskou budovu. Stejným způsobem zámek využívalo od r. 1950 i místní JZD. - Zámek tvoří jednopatrová, obdélná barokní budova, krytá mansardovou střechou. Její hlavní průčelí, obrácené do dvora, je rozčleněno asymetricky umístěným mělkým středním rizalitem s tympanonem, v němž je dnes poškozený erb Althanů. Budova má hladké, nevýrazné fasády. Část přízemí je klenutá, místnosti v patře mají stropy ploché. - Od r. 1998 byla budova zámku prázdná a postupně chátrala. V r. 2009 ji zakoupila místní podnikatelka Liběna Nerušilová a zahájila rekonstrukci stavby pro účely plánovaného domova pro seniory.
|
|---|
