Příslušník StB, komunista, vyšetřovatel faráře Josefa Toufara z Čihošti, odbojář.
Životopis
V dětství ministroval v katolickém kostele a chodíval s procesími na Svatou Horu. Vyučen automechanikem u firmy J.A.S. v Praze, během učení absolvoval dvouletou odbornou průmyslovou školu. Ihned po konci války církev opustil. – Od r. 1943 zapojen v ilegální skupině Srp a kladivo na Příbramsku. V únoru 1944 zatčen gestapem a odsouzen za protistátní činnost k trestu smrti. O rok později uprchl z drážďanského vězení a do konce války bojoval proti Němcům v partyzánské skupině v brdských lesích. – Po válce vstoupil do KSČ a od července téhož roku pracoval u Sboru národní bezpečnosti. – V r. 1950 byl vyšetřovatelem v případu faráře Josefa Toufara z Číhošti (Číhošťský zázrak). Toufara podroboval krutému mučení, na jehož následky kněz zemřel. V r. 1963 byl potrestán stranickou důtkou za mučení a propuštěn z ministerstva vnitra, o pět let později vzat do vazby pro podezření z trestného činu vraždy a zneužití pravomoci veřejného činitele. Okresní soud v Příbrami mu však vraždu neprokázal a zneužití bylo promlčeno. V r. 1998 jej Obvodní soud pro Prahu 6 uznal vinným ze zneužití úřední moci a těžkého poškození na těle a odsoudil jej na pět let nepodmíněně. O rok později Městský soud v Praze potvrdil jeho vinu, ale snížil trest odnětí svobody na dva roky nepodmíněně. Výkon trestu nastoupil v lednu 2002 poté, co několikrát odmítl nastoupit kvůli svému zdravotnímu stavu. Po roce byl po uplynutí poloviny trestu podmíněně propuštěn.
