Obec asi 3 km od severovýchodní hranice hlavního města Prahy. V historii nazývána Bořenovice, název patrně odvozen od křestního jména Bořen (zakladatel osady). - Nadmořská výška: 225 m. - Písemně Bořanovice poprvé připomínány v listinném falsu z r. 1227, tehdy v majetku ženského kláštera u sv. Jiří v Praze. Klášter potom dával obec do zástavy světským držitelů. Kdy a jakým způsobem přestala být obec v majetku kláštera není známo. V 16. stol. byly Bořanovice v držení moravského rodu, který se potom psal Bořanovští z Bítýšky. R. 1576 v držení Jana Bořanovského a od r. 1609 Rudolfa z Lidlova, který obec prodal Zdeňkovi Smolíkovi ze Slavic. Zdeněk se zúčastnil vzpoury proti císaři Ferdinandovi, nebyl však odsouzen, protože mezitím zemřel. Císařským dekretem r. 1622 ale propadl jeho majetek konfiskaci, r. 1623 byly Bořanovice postoupeny opět klášteru sv. Jiří. Od té doby patřily k Panenským Břežanům. Když císař Josef II. Klášter sv. Jiří zrušil, byl bořanovický dvůr r. 1782 rozparcelován na několik menších usedlostí a zbytek pozemků byl přidělen již stávajícím usedlostem, následkem toho se Bořanovice staly jednou z nejbohatších zemědělských vesnic v okolí (v následujících letech se uskutečnily různé majetkové přesuny do jiných obcí, Bořanovice opět zchudly). Ještě téhož roku byly Bořanovice přiděleny k tzv. "Kreisamtu" ve Vodolce (dnešní Odolena Voda), pod jehož správou zůstaly až do r. 1854. Po zřízení samosprávních okresů byla potom obec připojena k okresu Karlínskému, politicky spadala obec Bořanovice do okresu Sedlec. Každá tato obec měla své osadní hospodářství s vlastním starostou, obecní zastupitelství bylo společné. Svazek obou obcí byl zrušen až r. 1922, tehdy vznikla společná samospráva. - Z pamětihodností v obci dnes několik hospodářských statků, z nich nejvýraznější je barokní budova bývalého špýcharu, dále zvonička z konce 19. stol. (se zvonem z r. 1995, na louce u Bořanovického háje dřevěný kříž na podstavci (z r. 1893), na křižovatce ulic Mělnická a Hlavní při vstupu do obce jehlancovitě zakončený sloup s kovovým křížkem, který značil hranici královského revíru. Budova bývalé školy je velkolepá stavba z r. 1910 se základním kamenem z hory Říp (reliéf sovy nad hlavním vchodem). - Těsné sousedství obcí Bořanovice a Pakoměřice způsobilo, že splynuly v jeden celek nejen stavebně, ale i katastrálně, a dnes tvoří ucelenou sídelní aglomeraci bez zjevného předělu. V r. 1999 se Bořanovice staly jedním ze zakládajících členů sdružení obcí Region Povodí Mratínského potoka.
Klíč.slova
obce * dějiny obce * majitelé obce * špýchary * zvonice * zvony * kříže * školní budovy * školy * mezní kameny * baroko
Citace
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, s. 277.
Povodí Mratínského potoka a jeho okolí. 1. vyd. Líbeznice: Svazek obcí Region povodí Mratínského potoka, 2006, s. 62-63.
Bořanovice: historie [online]. [cit. 2006-03-14]. Dostupné z: http://www.boranovice.cz/.
