Mezi Vrapicemi a Cvrčovicemi. Založen na silně tektonicky porušeném uhelném ložisku. - Hlouben vrchnostenskými buštěhradskými doly v l. 1822-1838 do hloubky 111,5 m. Pojmenován po svaté Ludmile. První jáma na Kladensku, která překonala hloubku 100 m. V r. 1836 byl na dole instalován první parní těžní stroj v Čechách (později přestavěný na elektrický pohon). Důl dále prohlubován v l. 1841-1861 do konečných 214,2 m. V r. 1861 byla ražena Ludmilská štola, která měla sloužit pro dopravu uhlí do blízkosti železniční tratě Dubí-Kralupy nad Vltavou. V r. 1874 byl uskutečněn překop do dolu Ferdinand. Do r. 1891 sloužil důl již jen jako větrací pro doly Ferdinand a Marie-Antonie. Jeho zařízení r. 1921 rekonstruováno, postavena nová dřevěná těžní věž a přenesen z uzavřeného dolu Ferdinand elektrický těžní vrátek. Až do r. 1968 sloužil jako větrací pro důl Zápotocký. Zasypán r. 1977, okolo r. 1989 demolovány povrchové objekty, bohužel i těžní věž, zapsaná do seznamu kulturních památek. Zůstal jen dřevěný model.
Klíč.slova
jámy * doly * zaniklé doly * těžba uhlí * parní stroje
Citace
HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, s. 220.
