První zprávy z r. 1564. Majitel Jan Myška zde vybudoval panské sídlo na místě původního dvora. – Jednomu z dalších majitelů Beneši Březskému z Ploskovic bylo panství zkonfiskováno za účast na stavovském povstání. Poté statek koupila od císařské komory Eliška ze Žerotína a připojila ho k malešovskému panství. To v r. 1666 získal František Antonín Špork. Šporkové upravili tvrz na letní sídlo. V r. 1758 se majitelem stal kutnohorský měšťan Zikmund Moravec, který byl r. 1764 povýšen do šlechtického stavu a Ostrov si zvolil za své sídlo. Tvrz přestavěl na barokní zámeček. Po r. 1800 empírové úpravy. V této podobě dochován dodnes. – Zámek je volně stojící patrová budova s ozdobnou fasádou a mansardovou střechou. – Do r. 2005 zámek ve velmi špatném stavu sloužil k ustájení dobytka. Na přelomu l. 2004 a 2005 celý areál zakoupen s cílem vybudovat zde firemní sídlo. V letech 2005–2008 budova zámku zrekonstruována do barokní podoby z období Zikmunda Moravce. – Ve veřejně přístupné části areálu je pomník skláře Antonína Rückla od sochařky Pauliny Skavové a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1760 od J. K. Eberla s reliéfem Panny Marie na podstavci.
Klíč.slova
dvory * baroko * empír * tvrze * šlechtická sídla * sochy
Citace
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2, K-O. Praha: Academia, 1978, s. 560.
TVRDÍK, Radek. Krajem lípy: průvodce. Zbraslavice: MAS Lípa pro venkov, 2007, s. 19.
