V okolí obce; lomy na jemnozrnnou tmavomodrou žulu (amfibolickobiotitický diorit), zpracovávanou především na schody, chodníkové obruby, sloupy a dlažební kostky. - Severozápadně od Solopysk Karešův lom (majitel František Kareš z Tábora), otevřený v r. 1910. U lomu stávalo obydlí pro dílovedoucího, kovárna a troje strojní zařízení s parními kladivy ke štípání drobných kostek. - U druhého, Šaldova lomu (Ludvík Šalda z Prahy), u silnice poblíž vrchu Deštno obytná budova (čp. 36) nazývaná Šaldovna a větrný motor k čerpání vody. Několik metrů západně od tohoto lomu filiální Šaldův lom. - Třetí, Beranův lom (kamenický mistr Karel Beran ze Sedlčan) nad rybníkem Vrbsko, v r. 1929 pronajatý firmě Dura a spol. v Praze. - Jižně od Karešova lomu čtvrtý, menší lom Václava Dralera z Prahy, kámen byl zpracováván v Karešově lomu. - Solopyské lomy dodávaly dlažební kostky převážně do Prahy, ale i do Kolína, Ústí nad Labem, Mariánských Lázní, Českých Budějovic a Kardašovy Řečice. Z kamene vytěženého v Šaldových lomech postaven pražský Libeňský a Mánesův most.
Klíč.slova
lomy * těžba žuly * mosty
Citace
HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko, Voticko. Díl IV. Sedlčany: Alfa Print, 1994, s. 324.