Počet záznamů: 1  

Buštěhrad (zámek)

  1. Jméno korporaceBuštěhrad (zámek)
    Místo Buštěhrad (Česko)
    Vznik1705 - dokončena stavba zámku
    Události1754 - dokončena barokní přestavba
    1816 - dokončena klasicistní přestavba
    Osobnosti Dientzenhofer, Kilián Ignác - Stavitel
    Toskánská, Anna Marie Františka - Velkovévodkyně
    PopisNa jihovýchodním okraji města u kostela Povýšení Sv. Kříže. - Postaven (jako nástupnické sídlo po zpustošeném hradu) v l. 1699-1705 stavitelem J. Klingenleitnerem pro Annu Marii Františku, velkovévodkyni Toskánskou. Původně patrová podélná budova s věží, k ní od jihu a východu přiléhaly hospodářské budovy bývalého poplužního dvora a zahrada. V pozdějších letech byl svah při severní straně zámku terasovitě upraven a přeměněn v park. V l. 1747-1754 zámek přestavěl pražský stavitel František Keymel, pod odborným dohledem K. I. Diezenhofera (jeho účast doložena v l. 1747-1748) a Anselma Luragha (působil v Buštěhradě v l. 1751-1753). V té době byl zámek rozšířen, věž s kaplí snesena, k zámku přistavěna křídla ve výši dvou pater. Interiér zámku vyzdoben freskami pražského malíře Antonína Schmidta a štukami Karla Antonína Ballioriho. Další úpravy v l. 1814-1816, tehdy přistavěna klasicistní křídla, v levém křídle umístěna nová zámecká kaple Nejsvětější Trojice (v r. 1897 rozšířená, sloužila od této doby jako farní kostel). - Od druhé poloviny 18. stol. přestal být zámek využíván jako šlechtické sídlo, často sloužil i jako vojenská nemocnice. R. 1798 našli na buštěhradském zámku útočiště trapisti z francouzského kláštera Bellafontaine, které z vlasti vypudily revoluční události, krátký čas tu tehdy strávila i dcera popravené královny Marie Antoinetty. V l. 1833-1837 zde pobýval svržený francouzský král Karel X. se svým dvorem, jako vychovatel jeho vnuka zde působil pozdější geolog Joachim Barrande. Králův dvůr v té době navštívil i spisovatel Francois René vicomt de Chateaubriand. Potom sloužil zámek již pouze potřebám správy velkostatku, mobiliář byl odvezen. V l. 1847-1918 patřil zámek do přímého majetku habsburské císařské rodiny. Po vzniku ČSR v r. 1918 velkostatek zestátněn a přešel do komplexu státních lesů a statků. Po první světové válce zde byl umístěn okresní sirotčinec, během druhé světové války užíval zámek německý wehrmacht. Potom sídlem mnoha organizací (archiv, Mateřská škola, hudební škola, depozitář St. vědecké knihovny aj., v areálu parku kdysi bývalo letní kino). - Dnes barokní, trojkřídlá, dvoupatrová zámecká budova se středovým rizalitem ve středním traktu a s obdélnou kaplí připojenou k západnímu křídlu. Fasády člení obdélná okna; trojosý středový rizalit s pavilónovou nástavbou ukončenou trojúhelníkovým štítem a mansardovou střechou. V přízemí rozevřený portál v nárožích ořímsovaný; po stranách umístěny sochy Atlantů nesoucí balkón, nad balkónovými dveřmi umístěn velký pískovcový znak velkovévodkyně toskánské. Architektura portálu dílem Jana Oldřicha Mannesa, plastiky z l. 1700-1702 od zákupského sochaře Ondřeje Dubka. V prvním patře obdélná okna se zdobnými supraportami, v pavilónové nástavbě okna kalusového tvaru. V přízemí nádvorních fasád arkády, spolu s přízemními prostory sklenuty křížovou klenbou. Hlavní sál prostupuje dvěma patry. - Po r. 1918 byl zámek využíván k různým účelům (sirotčinec, kanceláře, byty, archiv, škola, knihovna, depozitáře aj.) Od července 2003 byl zdevastovaný zámek ve vlastnictví města Buštěhradu a byl postupně rekonstruován. V r. 2010 převzal zámek do svého vlastnictví Středočeský kraj a chtěl ho kompletně zrekonstruovat a vytvořit z něj reprezentativní kulturně-společenské sídlo. Díky korupční aféře při zadávání veřejné zakázky k jeho celkové rekonstrukci nedošlo. Zatím je opraveno západní křídlo zámku, které bude od podzimu 2013 využívat Městský úřad Buštěhrad. Obnoven a zpřístupněn byl také zámecký park.
    Klíč.slovazámky * hrady * zaniklé hrady * parky * zámecké parky * baroko * klasicismus
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 152-153.
    NĚMEC, Jan, SOUKUP, Vladimír. Výlety do okolí Prahy. 1. vyd. Praha: SZN, 1989, s. 395.
    Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 208.
    J.H. Zámek. Buštěhradský zpravodaj, 1996, č. 9-10, s. 14-15.
    CACHOVÁ, Věnceslava. Od počátku zámku do dnešních časů: z historie zámku. In 500 let města Buštěhradu. Buštěhrad: Obecní úřad, 1997, s. 47-49.
    HUSÁROVÁ, Kateřina. Buštěhradští se dočkali úřadu v prostorách tamního zámku. Kladenský deník. 22.8.2013, č. 195, s. 1.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (106) - ČLÁNKY
    Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.