Počet záznamů: 1
Karlštejn (hrad)
Jméno korporace Karlštejn (hrad) Místo Karlštejn (Beroun, Česko) Vznik 1357 - dokončena stavba hradu Události 1530 - patrně dostavěno pukrabství 1899 - dokončeny restaurátorské práce Osobnosti Karel - Český král Mocker, Josef - Architekt Popis Národní kulturní památka; dříve též nesprávně nazýván Karlův Týn. Hrad na vápencové skále ukryté mezi zalesněnými vrchy (Kněží hora, Haknovec a Javorka, od řeky Berounky oddělen vrchem Plešivcem). - Na rozdíl od většiny ostatních hradů nevznikl přestavbou starší pevnosti a jeho poslání nebylo vojenské. Postaven v l. 1348-1357 (základní kámen položil arcibiskup Arnošt z Pardubic), jako honosné pevné sídlo císaře Karla IV. i pro úschovu říšských korunovačních klenotů, státně důležitých listin a ostatků svatých, nashromážděných Karlem IV. O sbírky měl pečovat sbor kanovníků, hrad spravoval purkrabí (později dva), ochranu zajišťoval sbor robotných a rytířských manů. Na Karlštejně pobýval Karel IV., Václav IV. (r. 1384 zde věznil Jana z Jenštejna). R. 1422 hrad bezvýsledně obléhán pražany pod vedením Zykmunda Korybutoviče. Během bitvy na Bílé hoře se hrad rychle vzdal vojsku Ferdinanda II. Poté, co odtud byly v r. 1619 odvezeny korunovační klenoty, ztrácel na významu. V r. 1648 dolní část hradu vyloupena Švédy, v r. 1755 byl i s panstvím postoupen ústavu šlechtičen v Praze. R. 1836 Karlštejn zařazen mezi objekty udržované z veřejných zemských prostředků, zájem o hrad ztělesňující českou státnost vzrostl po r. 1848. - Projektant původní stavby není znám, podle starší literatury práce řídil Matyáš z Arrasu a po r. 1352 Petr Parléř. V l. 1578-1597 hrad pod vedením stavitele Ulrica Aostalliho (též Oldřich Avostalis) renesančně upraven. Velká rekonstrukce hradu proběhla v l. 1887-1899 podle projektu Bedřicha Schmidta a Josefa Mockera (po Schmidtově smrti) ve stylu purismu. Celková stavební koncepce hradu i řada interiérů zůstala naštěstí nedotčena. Hrad postaven na čtyřech skalních terasách, nejnižší z nich tvořila podhradí s příkopem. Druhá terasa zabrána purkrabským dvorem se studniční věží na západní straně (s ohrazením a cisternou hlubokou 81 m). Na třetí terase protáhlý obdélný císařský palác, přístupný branou se znakem Martiniců ze 16. stol. Nad sklepy byla v přízemí stáj s kolnou na vozy. První patro určeno dvoru, v západní části zachována původní dvořenínská světnice. Ve druhém patře obytné a reprezentativní místnosti císaře; audienční síň, Velký (Lucemburský) sál, císařova pracovna a císařova ložnice s prevétem. K ní přiléhalo menší oratorium v půlválcové věži a točité schodiště do komnat císařovny, v posledním, čtvrtém patře. Ve druhém patře sousední Mariánské věže kostel Panny Marie s původními nástěnnými malbami. Ke kostelu přiléhá klenutá kaple sv. Kateřiny, soukromá oratoř císaře. Samostatnou opevněnou částí hradu (zdi silné až přes 6 m) je Velká věž, do ní vede dřevěný krytý přechod. Ve druhém patře věže unikátní kaple sv. Kříže, místo, kde byly uchovávány korunovační klenoty. V přízemí Velké věže bývalo vězení, dnes je zde nepřístupné lapidárium. - Hrad Karlštejn inspiroval mnoho malířů, z literárních děl nejznámější divadelní hra Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického a povídková kniha Františka Kubky, Karlštejnské vigilie. Klíč.slova hrady * národní kulturní památky * kostely * kaple * korunovační klenoty * malíři * gotika * pseudogotika * novogotika * purismus Citace POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 38. Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 248-251. KUBŮ, Naďa. Hrad Karlštejn. Praha: Památkový ústav středních Čech, 2001. 32 s. Viz též souvísející Kaple Sv. Kříže (Karlštejn, Česko) Kostel Panny Marie (Karlštejn, Česko) Druh soub. Soubor jmen korporací - regionální památky Odkazy (3) - Soubor jmen korporací - regionální památky (15) - Digitalizované dokumenty (32) - Odborná literatura, mapy (1) - ***nezarazeno*** (262) - ČLÁNKY (38) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1