Samota v údolí Dolanského potoka 1 km severně od obce Středokluky, za dálnicí Praha-Slaný. V historii nazýván též Kalingrovský, Kučerovský, Podrybnický, Větší, Dolejší a Čtrnáctých. - Mlýn založen do starší rybniční hráze (rybník vysušen v polovině 19. stol.) Písemně poprvé zmiňován r. 1415, v r. 1574 uváděn jako náchlebný mlýn Marie Magdaleny Kolovratové. V 17. stol. majetkem rodu Kučerů. Raně barokně přestavěn po třicetileté válce. Do dnešní architektonicky mimořádně kvalitní barokní podoby přestavěn za Jana Kalingera v 50. l. 18. stol. Další zásadní přestavby ve 30. a 40. l. 20. stol. - Vlastní budova mlýna obdélníkového půdorysu je přízemní, se dvěma suterény, završená tvarovaným barokním křídlovým štítem. Ve spodním podlaží dochovaná dubová mlýnská hranice pro dvě složení z doby přestavby za Jana Kalingera. Do dvora vede brána s členitým nástavcem, s datací 1752 (nebo 1757) a vysekaným monogramem J. K. Hospodářské stavby, zejména patrová klasicistní sýpka a chlévy poničeny úpravami v 90. l. 20. stol. Celý areál mlýna ohrazen kamennou zdí. - Ve druhé polovině 19. stol. a na počátku 20. stol. změněna technologie provozu mlýna. Mlýn přestavěn na tzv. umělecký nebo válcový.
Klíč.slova
mlýny * vodní mlýny * majitelé mlýna * rybníky * baroko * klasicismus
Citace
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 214.
PEŠTA, Jan. Kalingerův mlýn u Středokluk. Památky středních Čech, 2001, roč. 15, č. 2, s. 28-43.
PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Vyd. 1. Díl 1. Praha: Libri, 2003, s. 228.
