Stával na katastrálním území Dubí u Kladna. - Vyhlouben společností Císařské buštěhradské doly v l. 1855-1858 do konečných 211,4 m. Nazván po hornickém patronu. Jednalo se o dosud nejhlubší důl této společnosti, měl největší mocnost sloje a kvalitní koksovatelné uhlí, které se hodilo pro kladenské hutě. V 60. letech 19. stol. byl propojen s dolem Marie-Anna a přenesla se sem hlavní těžba společnosti Císařských buštěhradských dolů. Překopem byl spojen také s novou jámou František Josef (1871). Po ukončení těžby v r. 1888 byl důl do r. 1904 využíván jako větrací jáma. - Dnes je překryt náspem železniční trati.
Keywords
jámy * doly * zaniklé doly * těžba uhlí
Citation
MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 1.
HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, s. 214.
