Absolvent gymnázia v Mladé Boleslavi. Bohosloví a filozofii studoval v Praze, Štrasburku, Lausanne a Cambridge. V l. 1926-1928 vikářem Českobratrské církve evangelické v Litomyšli. Poté deset let sloužil jako farář v Praze na Žižkově. V l. 1938-1953 farářem v Kolíně. Vyučoval na gymnáziu náboženství a občanskou výchovu. Pro své zásadové občanské postoje se stal nepohodlným a dostával se do konfliktu s církevními tajemníky. V r. 1953 mu byl odebrán státní souhlas k výkonu kněžského povolání pro Kolín a musel odejít. Poté působil v Dvakačovicích na Pardubicku. Na udání kolegy faráře, agenta Státní bezpečnosti, byl zatčen a odsouzen za podvracení republiky k trestu odnětí svobody na tři a půl roku. Po všeobecné amnestii záhy propuštěn. Poslední léta svého života prožíval ve Valteřicích. Nemohl vykonávat kněžskou službu a potýkal se s vážnými sociálními problémy. V r. 1969 rehabilitován, o dva roky později rehabilitace zrušena. Znovu rehabilitován v r. 1991.
