V Kladně-Dubí, jižně při silnici z Kladna do Vrapic. - Vyhlouben v r. 1824 do konečných 42,7 m vrchnostenskými buštěhradskýni doly. Důl s malým rozsahem, dolování velmi složité, těžilo se zde však nejlépe spékavé kovářské uhlí. Pro čerpání vody sloužil na dole v l. 1828-1838 koňský žentour, který byl na Kladensku celkem ojedinělý, v r. 1838 nahrazen parním strojem. V r. 1851 odvodňován z nově vzniklého dolu Naděje, vodotěžný parní stroj z dolu Jan přemístěn na důl Marie Anna. Uvolněná strojovna a kotelna v r. 1853 přestavěny na byt a zámečnickou a truhlářskou dílnu. - Těžba ukončena v r. 1884, o rok později důl zasypán a povrchové objekty využity na bydlení.
Keywords
doly * zaniklé doly * větrací jámy * uhlí * těžba uhlí
Citation
MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 10.
HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, s. 216.
