Počet záznamů: 1  

Lysá nad Labem (Česko)

  1. Geografické jménoLysá nad Labem (Česko)
    Jiné jménoLissa an der Elbe (Česko)
    Viz téžlupa Lysá nad Labem (Česko : oblast)
    (Uzší termín)
    lupa (Uzší termín) Litol (Lysá nad Labem, Česko)
    Vznik1037 - Lysá poprvé zmiňována v Kosmově kronice
    Události04.03.1291 - zakládající listina městečka Lysá nad Labem
    Osobnostilupa Sporck, František Antonín - majitel panství Lysá
    lupa Balzer, Karel Antonín - malíř, rytec
    lupa Brosch, Václav Ignác - malíř, rytec
    lupa Černý, Miroslav Josef - malíř, sochař
    lupa Jedlička, Michal - chirurg
    lupa Jedlička, Rudolf - chirurg, zakladatel Jedličkova ústavu
    lupa Janouch, František - jaderný fyzik, chartista
    lupa Vodák, Jindřich - literární a divadelní kritik
    lupa Merunková, Růžena - herečka
    URLhttp://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.20139,14.83278&z=12
    PopisMěsto asi 12 km východně od souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, 30 km severně od hlavního města Prahy. - Nadmořská výška: 175 m. - Území osídleno již v době hradištní, podle kroniky mnichů lyského kláštera stávalo slovanské obětiště na lysém vrchu. Poblíž dnešní obce Stará Lysá stávala v místě zvaném Na Ostrově slovanská osada ohrazená pleteným plotem z prutů, tzv. lísa, podle ní snad byla pojmenována i pozdější slovanská tvrz (doložena archeologickými nálezy). Zdejší hradiště, dvorec bylo jedním ze středisek knížecí moci v Čechách, jeho přesná poloha však dosud není známa. Na tomto knížecím dvorci od r. 1013 věznil kníže Oldřich svého bratra Jaromíra, r. 1034 ho zde nechal oslepit a zde snad byl i r. 1035 Jaromír potupně zavražděn Vršovci. Kníže Břetislav udělil Lysou zemanu Mutišovi, r. 1052 se dostala do majetku boleslavské kapituly. V té době vedla při Lysé kladská zemská stezka. Vzájemný vztah lokalit Stará Lysá (dnešní obec) a Lysá nad Labem (město) není až do konce 13. stol. dosud zcela jasný, název Stará Lysá se však začal užívat až po vzniku tzv. Nové Lysé. Ta patrně již nějaký čas existovala jako podhradí tzv. Červeného hrádku, který byl majetkem českých královen. Manželka krále Václava II. Guta (Jitka) vysadila listinou z r. 1291 Lysou (Novou Lysou) právem německým, od r. 1293 již byla Lysá označována jako městečko. Ve 14. stol. získala Lysou Eliška, manželka Jana Lucemburského, potom Anna Svídnická, manželka Karla IV. Věnným městem zůstala Lysá až do konce 14. stol., kdy se stala dědičným manstvím. V r. 1389 ji držel Petr z Vartemberka a na Kosti. Počátkem 15. stol. koupil Lysou od královny Žofie Jan z Hradce. Při hradu Lysá stávala rotunda sv. Desideria, připomínaná r. 1244, k ní byl ve 14. stol. přistavěn kostel Narození Panny Marie s klášteříkem. Během husitských válek byla Lysá zpustošena, hrad i augustiniánský klášter byly pobořeny. Po r. 1446 koupili Lysou Smiřičtí, kteří ji drželi až do r. 1529, kdy ji získal Zdeněk Lev z Rožmitálu. V první polovině 16. stol. byla přes Lysou zřízena poštovní trasa mezi Prahou a Kladskem. R. 1535 panství koupil Jiřík Wachtl z Pontenuova, v r. 1548 je pro královskou komoru koupil král Ferdinand I. Lysá pak byla centrem rozsáhlé lovecké oblasti Habsburků, získala znak i některá privilegia. V r. 1558 stihl město ničivý požár, zámek byl pak opraven na renesanční letohrádek. Rozvoj Lysé po r. 1620 přerušila násilná rekatolizace, která vyvolala povstání nekatolíků v r. 1625. Obyvatelé Lysé se nechtěli vzdát své víry, r. 1626 raději zapálili svoje příbytky a odešli do emigrace. Během třicetileté války byla Lysá několikrát zpustošena, nejhůře v r. 1631. R. 1647 daroval císař Ferdinand III. panství Lysá generálu Janu hraběti Šporkovi, který je opět zvelebil. Největšího rozkvětu dosáhla Lysá v l. 1679-1738 za jeho syna Františka Antonína Šporka, známého osvícence a milovníka umění. Město získalo barokní podobu, celé i s okolím bylo zaplněno sochami, kaplemi a poustevnami (ermitážemi). Po Šporkově smrti r. 1738 zdědila Lysou s celým panstvím dcera Anna Kateřina, provdaná za Františka K. hraběte ze Sweertsu a Reistu, jejich potomci Sweerts-Sporkové drželi Lysou až do r. 1851. Potom ji získali Rohanové. Na přelomu 19. stol. byla Lysá v majetku textilního podnikatele a průmyslníka Bedřicha Leitenbergera, československý stát převzal při pozemkové reformě ve 20. l. 20. stol. zámek od Kinských. Šporkovská výzdoba města byla od poloviny 18. stol. postupně rušena, ještě dnes je však v Lysé přes 60 soch. V 19. stol. byla Lysá střediskem zemědělské výroby, v l. 1872-1874 zde bylo vybudováno železniční spojení s Nymburkem a s Děčínem. Součástí Lysé nad Labem se r. 1949 stala Litol připomínaná r. 1291 jako rybářská osada. Most přes Labe byl v Lysé postaven v l. 1926-1928. Při úpravě Husova náměstí v r. 1949 zde byla odkryta slovanská pec na železo. - Ve městě je dnes barokní zámek s rozlehlým zámeckým parkem, v jeho francouzské zahradě je ojedinělý soubor barokních plastik. Severozápadně od zámku bývalý klášter, na náměstí B. Hrozného v parku pamětní kámen orientalisty Bedřicha Hrozného, pod parkem v budově bývalého špitálu je jeho muzeum. Nad parkem barokní kostel sv. Jana Křtitele se souborem barokních soch na ohradní zdi, v parku pískovcová socha Panny Marie z r. 1884. Na Husově náměstí barokní radnice, v Masarykově ulici empírový hostinec U Krále Václava (zdobená mušlí a volutami). - Lysá bývala zemědělským střediskem, cukrovar v Litoli byl založen r. 1850, zdejší šlechtitelská stanice se specializovala např. na zeleninu a květiny. V areálu průmyslového podniku Kovona (výroba kovového nábytku) byla za druhé světové války protektorátní mincovna. - V jihozápadní části města je dnes dostihové závodiště, na Labi moderní loděnice a v jižní části města nové výstaviště. Asi 4 km jihozápadně od města je zbytek jedné ze šporkovských ermitáží (pousteven). - Kromě Bedřicha Hrozného patří k významným osobnostem Lysé např. malíři a rytci Karel Antonín Balzer a Václav Ignác Brosch, malíř František Hradecký, grafik a sochař Miroslav Černý, zakladatel mezinárodního hnutí baráčníků Pavel Fischer, chirurgové, bratři Michal a Rudolf Jedličkovi, jaderný fyzik, chartista František Janouch, literární a divadelní kritik Jindřich Vodák a herečka Růžena Merunková.
    Klíč.slovaměsta * dějiny města * majitelé města * hrady * knížecí dvorce * zámky * kostely * kláštery * špitály * muzea * hostince * pošty * cukrovary * mincovny * sochy * baroko * dostihová závodiště * výstaviště
    CitacePŘIBYL, Alois, LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975, s. 92-93.
    POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 334-337.
    ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 294-295.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 319-321.
    Úvodní stránka - www.cyklocesty.cz: Stará Lysá [online]. [cit. 2007-08-15]. Dostupné z: <http://www.cyklocesty.cz/!uvod/index_hlavni.php>.
    ČÍŽEK, Jiří. Hrady.cz: Stará Lysá [online]. c2007. [cit. 2007-08-16]. Dostupné z: <http://www.hrady.cz/index.php?OID=1164>.
    Zdroj datwww(Adresy ČR-MVČR)
    PoznámkaObec v okrese Nymburk.
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazylupa (1) - Soubor geografických jmen
    lupa (114) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    lupa (25) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    lupa (7) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    lupa (1) - Audiovizuální a elektronické zdroje
    lupa (21) - Odborná literatura, mapy
    lupa (1) - Seriály - souborný záznam
    lupa (316) - Regionální literatura - články
    lupa (61) - Regionální literatura - knihy
    Databáze národních autorit NK ČR
    geografický název

    geografický název

    Do košíku


Mapa

Chybí klíč pro zobrazení  Google mapy

GPS: 50°12'5.04"N, 14°49'58.08"E