Počet záznamů: 1  

Kostelec u Křížků (Česko)

  1. Geografické jménoKostelec u Křížků (Česko)
    OkresPraha-východ
    Události992 - v obci položen základní kámen ke stavbě rotundy
    1419 - husitské shromáždění na kopci Na Křížkách
    1922 - udělení názvu Kostelec pod Křížky
    PopisObec asi 10 km od jihovýchodní hranice hlavního města Prahy, 5 km severovýchodně od Jílového u Prahy. V historii nazýván též Kostelec Křížkový, na Křížkách nebo u Jílového. - Územím vedla již od počátku prvního tisíciletí (doba hradištní) solná stezka spojující Středomoří s Baltem. V raném středověku zde byla r. 922 založena osada s ohřívárnou pro poutníky zvaná Kalifáč (z latinského calafacere = ohřívati se); v místech okolo dnešního kulturního domu a restaurace. První písemná zmínka o Kalifáči pochází z r. 970, již r. 992 byl položen základní kámen k rotundě a pozdějšímu kostelu sv. Martina. Ve druhé polovině 14. stol. byla obec sídlem místních vladyků. V r. 1380 byla v blízkosti Kostelce poprvé uváděna samostatná ves Březka, která je dnes místní částí Kostelce. V září 1419 se severně od obce, na kopci zvaném dnes Mandava, v místě Na Křížkách, shromáždil husitský dav asi 20-40 tisíc lidí před pochodem na Vyšehrad. 29.9.1419 zde pod vedením kněze Václava Korandy přijímali pod obojí a odtud táhli na Prahu. Na památku této události získal pravděpodobně Kostelec (stejně jako nedaleký Křížkový Újezdec) pozdější přívlastek "Křížkový" a později "pod Křížky". V r. 1422 byl zdejší kostel vypálen husity. V 17. stol. byl statek Kostelec připojen k obci Lojovice, v 18. stol. ke Štiřínu. Obec byla centrem náboženského života regionu. V r. 1750 se začalo učit v židovské škole, r. 1852 byla postavena nová fara s farní školou, kam chodily děti z širokého okolí (i z Jílového a Velkých Popovic). Do 19. stol. zde byla i židovská synagoga, židovský hřbitov byl pohřebištěm pro jihovýchodní region okolo Prahy. Správou náležela obec pod Královské Vinohrady a Jílové. V 19. stol. se stala součástí panství rodiny známého pražského průmyslníka Ringhoffera. Tento majitel smíchovských továren (bývalá Tatrovka) a zámků v Kamenici, Štiříně a Lojovicích zvelebil kraj množstvím rybníků a lesních obor. V katastru Kostelece založil lesní oboru Březka, kde jsou chovná stáda muflonů a daňků (dnes ve správě VÚLHM Jíloviště-Strnady). V r. 1922 byl v Kostelci založen hasičský sbor, téhož roku byl také Kostelec odtržen od Štiřína a získal název Kostelec u Křížků. Po osvobození obce od fašismu zde byla v r. 1945 založena mezinárodně uznávaná výzkumná a šlechtitelská stanice zabývající se cukrovou řepou. - V obci dnes kostel s románskou rotundou sv. Martina, nově opravená fara se školou, pomník padlým ve druhé světové válce, na severním okraji obce jsou pozůstatky židovského hřbitova.
    Klíč.slovaobce * dějiny obce * doba hradištní * obchodní stezky * husitství * rotundy * kostely * školy * synagógy * židovské hřbitovy * obory * chov * mufloni
    CitaceOkolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 274.
    DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 125. ISBN 978-80-242-1932-5.
    Křížkový Újezdec: historie obce [online]. c2006. [cit. 2006-07-19]. Dostupné z: http://www.kostelecukrizku.cz/obec-7/historie/.
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (2) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (3) - Regionální literatura - články
    geografický název

    geografický název

    Do košíku