Počet záznamů: 1  

Poděbrady (zámek)

  1. Jméno korporacePoděbrady (zámek)
    Místo Poděbrady (Česko), Jiřího náměstí
    Vznik1268 - dostavěn hrad
    Události23.04.1420 - na hradě se narodil Jiří z Poděbrad
    1545 - započata renesanční přestavba na zámek
    1751 - započata barokní přestavba
    1905 - na zámku nalezen pramen léčivé vody
    Osobnosti Jiří z Poděbrad, - český král
    Aostalli, Giovanni Battista, - stavitel
    Jedlička, Josef, - stavitel
    Hohenlohe-Schillingsfürst (rod) - majitelé panství
    Havel, Václav, - český prezident
    Forman, Miloš, - režisér
    Passer, Ivan, - režisér
    PopisV jižní části města, na ostrohu nad pravým břehem řeky Labe. - Předpokládané nevelké vodní hradiště, sídlo Sezemiců, stávalo snad severněji po proudu řeky, v prostoru dnešní ulice Na Vinici. Patřilo k systému chránícímu charvátské kmenové sídlo v Libici nad Cidlinou a zároveň důležitý brod na kladské stezce. Proto r. 1262 král Přemysl Otakar II. Sezemicům Poděbrady odňal a do r. 1268 zde vybudoval kamenný hrad chráněný řekou a vodním příkopem. Goticky přestavěn a důkladně opevněn ve druhé polovině 14. stol. za pánů z Kunštátu. Podle nedoloženého sdělení kronikáře Václava Břežana se zde 23.4.1420 narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad. Během husitských válek hrad dvakrát neúspěšně obléhán, po jejich ukončení, ještě za Jiřího z Poděbrad, dokončena vrcholná gotická přestavba hradu (velký sál přeměněn na kapli, sklepní prostory zaklenuty valeně). R. 1495 Jiřího vnuci poděbradské panství navrátili královské komoře. Renesanční přestavbu hradu na zámek prováděl od r. 1545 stavitel Giovanni Battista Aostalli de Sala (snad podle svých plánů) a kameník Giovanni de Campione, do r. 1557 vykonával stavební dozor architekt Hans Tirol, od r. 1557 Bonifác Wolmut z Kostnice, v l. 1579-1582 Ulrico Aostalli de Sala. Během třicetileté války zámek několikrát obsazen a vydrancován vojsky (v l. 1621, 1631 a 1634), opraven, ale dále využíván jako sídlo správy poděbradského panství (Jan z Rausenpachu) a obydlí úředníků. V l. 1751-1757 barokně opravován podle plánů Josefa Hübnera stavitelem Josefem Jedličkou z Kolína a H. J. Rüttigem z Prahy. Okolo r. 1760 ještě upraveno a přestavěno předhradí. Další přestavba zámku na kasárna, se neuskutečnila, nakonec zde byli umístěni penzionovaní důstojníci. V l. 1804-1806 podle plánů ing. Kratzera z Nového Bydžova empírově upravena a zaklenuta zámecká kaple. R. 1839 koupil poděbradské panství vídeňský bankéř, baron Jiří Sina, r. 1848 propůjčil prázdný zámek městskému úřadu, kaple byla využívána pro ochotnické divadlo. Po rodu Sinů přešel majetek sňatkem na knížecí rod Ypsilanti, po nich na knížecí rod Hohenlohe-Schillingsfürst. Kníže Filip na zámku provedl četné úpravy. K němu přijížděli četné hosté, mezi nimi např. hrabě Büllow, který na prvním nádvoří zámku 1.8.1905 objevil vydatný pramen šumící uhličité vody (místo dodnes označeno pamětní deskou). Ještě před první světovou válkou koupilo poděbradský zámek město, r. 1920 jej získala Akciová společnost uhličitých lázní, část zámku po několik let sídlem Ukrajinské hospodářské akademie pro emigranty z území sovětské vlády. Po r. 1937 severní křídlo zámku upraveno na Divadlo Na Kovárně. Během druhé světové války zámek obsadil Wermacht pro mládežnickou organizací Hitlerjugend. Po r. 1945 na zámku umístěna Kolej krále Jiřího (internátní gymnázium anglického typu), studoval zde např. Václav Havel nebo budoucí režiséři Miloš Forman a Ivan Passer. - Zámecký komplex dnes nevyniká ani architektonickou úpravou ani detailním dekorem. Do předhradí vstup z náměstí hlavní renesanční bránou. Předhradí tvoří jednopatrová trojkřídlá budova (s mansardovou střechou), která obklopuje první nádvoří ze třech stran. Na stěnách zbytky figurální a ornamentální výzdoby. Vlastní zámek tvoří tří- až čtyřpatrová budova zhruba čtvercového půdorysu, bez architektonických výzdob. Do vnitřního nádvoří vstup branou se štukovou výzdobou. V jižním křídle gotická zámecká kaple Narození Páně a sv. Tří králů s rokokovým portálem a zbytkem mramorového oltáře. Vedle kaple domnělá rodná síň krále Jiřího. V této síni jako jediné na zámku zachována gotická křížová klenba, žebra byla ale později osekána. Původní fresková výzdoba zcela zmizela. Západní a jižní křídla paláce podsklepeny, ve stěnách zazděny zbytky říms a ostění starého hradu. V jižním rohu zámeckého křídla vystupujícího k Labi zazděna čtverhranná věž. Nejstarší částí zámku je válcová věž hláska, na severní straně. V severovýchodní frontě nádvoří zazděny zbytky jednopatrových arkád. Hradní studna (30 m) byla vylámána v opukové skále v prostoru mezi kaplí a západním křídlem zámku, kde stavba vystupuje až k Labi. - V l. 1953-1983 na zámku sídlila fakulta slaboproudé elektrotechniky ČVUT. V současné době v majetku Univerzity Karlovy (Ústavu jazykové a odborné přípravy)
    Klíč.slovahradiště * hrady * strážní hrady * zámky * zámecké kaple * studny * prameny * léčivé prameny * gotika * renesance * baroko * rokoko * empír
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 107-108.
    ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 373-378.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 355-357.
    KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl 5. Praha: Libri, 2002, s. 289-290.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (4) - Odborná literatura, mapy
    (25) - Regionální literatura - články
    (7) - Regionální literatura - knihy
    Poděbrady (zámek)

    korporace

    Do košíku


Mapa

GPS: 50°8'29.32"N, 15°7'10.25"E