Na katastru obce Libušín, směrem ke Kladnu. - Pojmenovaný podle člena správní rady Pražské železářské společnosti Maximiliana (Maxe) Egona Fürstenberka. Hlouben v l. 1888-1890 do úrovně třetího patra v hloubce 520 m. - Nad těžní jámou vztyčeny dvě kolmé příhradové těžní věže, na ně navazovaly dvě samostatné strojovny (v obou parní stroje firmy Breitfeld, Daněk a Comp. Karlín a parní stroj firmy Škoda-Pilsen z r. 1890). Vlastní těžba zahájena v červnu 1890. V r. 1903 přistavěny pomocné objekty z neomítaného zdiva z bílých cihel. V r. 1933 dokončen spojovací překop k dolu Jan v délce 1 110 m, r. 1937 jáma prohloubena do 582,43 m a zřízeno 4. patro. Celkem dosaženo hloubky 606,4 (do r. 1970 nejhlubší důl v kladenském revíru). V r. 1938 do nově postavené strojovny instalován elektrický těžní stroj, v poválečné období elektrickým nahrazen i druhý těžní stroj. Po realizaci spojovacího překopu na Důl Nejedlý (Schoeller) byla od prosince 1973 převedena veškerá těžba na Důl Nejedlý. Poslední vůz z dolu Max vytěžen v červenci 1980. - Dodnes zachovaná část dvouhalových kotelen s hřebenovou ventilací, vrátnice, kolna pro stříkačku a obytné vily.
Klíč.slova
jámy * doly * zaniklé doly * stroje * těžba uhlí
Citace
MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 15.
HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl. s. 194.
Druh soub.
Soubor jmen korporací - regionální památky
Odkazy
(9) - ČLÁNKY
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
