Počet záznamů: 1  

Brandýs nad Labem (zámek)

  1. Jméno korporaceBrandýs nad Labem (zámek)
    Místolupa Brandýs nad Labem (Česko)
    Vznik1300 - přibližné datum založení opevněné tvrze
    Události1317 - tvrz Brandýs dobývala vojska Jana Lucemburského
    1572 - dokončena přestavba na renesanční zámek
    1639 - zámek poničen Švédy
    1813 - na zámku se sešla protinapoleonská koalice
    1995 - majetkem města
    2017 - vyhlášen národní kulturní památkou
    Osobnostilupa Borgorelli, Matteo - renesanční stavitel
    lupa Rudolf II. - římskoněmecký císař
    lupa Kaňka, František Maxmilián - stavitel
    lupa Josef II. - římskoněmecký císař
    lupa Karel I. - rakouský císař
    PopisVe východní části města, na svahu nad řekou. - Původně zde okolo r. 1300 u brodu přes řeku Labe vystavěl Jan z Michalovic opevněnou tvrz, pod ní vedla cesta k nově postavenému dřevěnému mostu. Za jeho syna Beneše byla tato gotická mostní pevnost r. 1317 neúspěšně obléhána vojskem krále Jana Lucemburského. Jan Tovačovský z Cimburka sem před r. 1473 přenesl správu svého panství a začal s přestavbou a přístavbou hrádku. Za Krajířů z Krajku byl gotický hrádek nejprve rozšířen směrem k jihu a na severní straně o nový palác (neznámý stavitel), do r. 1547 podle plánů stavitele Mattea Borgorelliho o severozápadní nároží s věží. R. 1547 král Ferdinand I. Krajířům majetek zkonfiskoval, podle Borgorelliho plánů však pokračovala přestavba hradu na renesanční zámek i v dalších letech (nejprve za stavebního dozoru mistra Paola della Stelly, po jeho smrti r. 1552 mistra Hanse Tirola). Do r. 1572, kdy Borgorelli zemřel, byl zámek prakticky dokončen. Rudolfinské přestavby v l. 1572-1602 podle plánů Hektora (Ettore) de Vaccani a účasti kameníka G. A. Brocca se týkaly spíše letohrádku, míčovny, ozdobné zdi terasy v zahradě, s níž byl zámek spojen krytou chodbou, zvanou Rudolfinka nebo Josefinka. Zámek byl přeměněn na honosné renesanční sídlo Habsburků. Na zámku rád pobýval císař Rudolf II., jeho otec Maxmilián II. i děd Ferdinand I., kteří sem často jezdili na lovy. Během třicetileté války byl zámek stojící na strategickém přechodu přes Labe obsazován nejprve stavovskou, potom střídavě císařskou a švédskou stranou, r. 1639 byla při stavbě švédských opevnění zničena část zahradních i hospodářských staveb. Po r. 1648 podala česká komora návrhy na obnovu císařských zámků v Čechách, r. 1680 již sloužil Brandýs za rezidenci císaře Leopolda I. K dalším přestavbám zámku došlo za Karla VI., v první polovině 18. stol. bylo rozšiřováno předhradí a poté i jádro Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Velká místnost v prvním patře severního křídla byla přeměněna na zámeckou kapli (stará byla zrušena). V r. 1736 byla opravena bleskem poškozená hlavní věž. Brandýský zámek navštěvoval také císař Josef II., za něho bylo druhé patro zámku přestavěno na byty pro vysloužilé důstojníky. V r. 1813 se zde sešel císař František I. s carem Alexandrem I., pruským králem Vilémem III. a vrchním velitelem koaličních armád knížetem Karlem Schwarzenberkem. Za vlastnictví velkovévodů toskánských (zhruba od r. 1860) došlo k částečné regotizaci objektu. Za Ludvíka Salvátora Toskánského byla přebudována barokní zámecká věž a na zámku byly vystavené etnografické sbírky z jeho výpravných cest. Po smrti Ludvíka Salvátora Toskánského vlastnil zámek arcivévoda a pozdější poslední císař Karel se svou ženou Zitou Bourbonskou. Císařovna Zita později popisovala léta strávená na brandýském zámku jako nejlepší léta svého života. Naposledy zde byl ještě r. 1918. Po vyhlášení republiky byl v říjnu 1918 bývalý habsburský majetek zkonfiskován. V r. 1922 se na brandýském zámku usídlilo Ředitelství státních lesů a statků s pravomocí zahrnující celé území tehdejší republiky. Od r. 1995 je majetkem města. Město zde má své reprezentační sály pro svatby a koncerty a od r. 2004 je v původních císařských pokojích otevřena rozsáhlá historická expozice, zpřístupněna Toskánská knihovna Národního muzea a expozice Vojenského historického ústavu s bohatstvím starých zbraní a uniforem, vypovídajících o slavné vojenské historii tohoto důležitého posádkového města. - Zámek je čtyřkřídlá budova na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníka, s hranolovou věží v severozápadním nároží a s arkádami v západním křídle nádvoří. Ze severního křídla vystupuje pozdně gotický arkýř, z východního hranol bývalé věže, poloválcový závěr bývalé kaple a krytá chodba do parku sklenutá na pilířích. Všechny fasády budov jsou pokryty zlomky několika vrstev figurálních a ornamentálních sgrafit. Na východní straně je zbytek dvojitého příkopu někdejšího opevnění a valu, příkopem u zámku vede cesta od řeky Labe, uzavřená romanticky zgotizovanou bránou. - V l. 1937-1944 byly na zámku provedeny rozsáhlé opravné práce, při nich bylo mj. odkryto a zrestaurováno několik gotických okenních ostění a několik vrstev sgrafitové výzdoby. Od r. 1995 je zámek postupně opravován dodnes. - Částečně zrekonstruován byl i zámecký park. - V r. 2017 byl zámek s parkem vyhlášen národní kulturní památkou.
    Klíč.slovazámky * tvrze * hrádky * hrady * lovecké zámky * zahradní architektura * zámecké zahrady * výstavní síně * gotika * renesance * novogotika * sgrafita
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 115-116.
    HOLEC, František; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 115-118.
    ŠNAIBERK, Miroslav. Putování brandýskou historií. Vyd. 1. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Miroslav Šnaiberk, 2005, s. 13-45.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazylupa (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    lupa (122) - Regionální literatura - články
    lupa (4) - Regionální literatura - knihy
    Brandýs nad Labem (zámek)

    korporace

    Do košíku


Mapa

GPS: 50°11'14.08"N, 14°39'58.49"E