Počet záznamů: 1  

Bělá pod Bezdězem (zámek)

  1. Jméno korporaceBělá pod Bezdězem (zámek)
    Místo Bělá pod Bezdězem (Česko), Zámek 1
    Události1345 - první zmínka o původní tvrzi
    1615 - dostavba renesančního zámku
    1689 - započata barokní přestavba
    1765 - v zámku zřízena manufaktura
    1789 - zámek sídlem vrchnosti
    1885 - v zámku lesnické učiliště
    Osobnosti Canevalle, Bernard de, - stavitel
    Fiscali, Ferdinand, - lesnický odborník, pedagog
    Purkyně, Emanuel, - botanik, pedagog
    Sallač, Vilém, - lesnický odborník, pedagog
    PopisV historické části města, východně od Masarykova náměstí. - Krátce po založení města Nový Bezděz (dnešní Bělá pod Bezdězem) v r. 1337 založil Hynek Berka z Dubé i zdejší tvrz. Písemně poprvé zmiňována v listině z r. 1345, pozůstatkem po ní je pravděpodobně zdivo sklepů v průčelním traktu dnešního zámku. Patřila ke korunnímu panství hradu Bezděz a byla sídlem purkrabích. Ve 14. stol., za Jana z Michalovic, obsazena husity, při dobývání města míšeňským markrabětem Zikmundem r. 1431 pobořena. Páni z Michalovic drželi bezdězské panství až do r. 1468, potom se držitelé rychle střídali. Poškozená tvrz byla obnovena, patrně ve skromnější podobě. Jan Špetle z Janovic nechal před polovinou 16. stol. tvrz přestavět na renesanční zámek. Za Berků z Dubé od r. 1553 se Bělá stala samostatným panstvím, zámek byl v l. 1586-1615 upraven (snad za účasti M. Ruviana) na reprezentativní sídlo. Bohuchval Berka z Dubé se ale účastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II., před trestem smrti ho zachránil útěk do zahraničí. Jeho statky byly zkonfiskovány a r. 1622 prodány Albrechtu z Valdštejna, který Bělou připojil ke svému frýdlantskému vévodství. Po Valdštejnově vraždě r. 1634 získal Bělou markýz František Caretto di Grano. Zámek poničen švédskými vojsky v l. 1634, 1641, 1643 a 1644, za Carettů opraven, k budově přistavěna velká barokní sýpka. Františkův syn Ota Jindřich Caretta-Millesimo prodal r. 1678 Bělou Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Za něho došlo zámek barokně upraven podle plánů Jeana Baptista Matheyho stavitelem Bernardem Canevalle. Valdštejnové sídlili v nedalekém Mnichově Hradišti a bělský zámek zůstával bez využití. V l. 1765-1767 zřídil hrabě Vincenc z Valdštejna (spolu s hrabětem Františkem Kinským a komerčním inspektorem Bockem) v prostorách zámku manufakturu na výrobu plstěných klobouků, čepic a tkaní látek (barchetů), vyráběly se zde také soukenické nástroje nebo tiskly obrazy. Na práci byly využity děti bez domova nebo z nalezinců, na těžší práci nezaměstnaní tuláci. Za Arnošta Filipa z Valdštejna manufaktura zrušena, zámek klasicistně opraven, od r. 1789 opět sloužil jako panské sídlo. Arnoštův syn Kristián nabídl zámek nově vznikajícímu lesnickému učilišti. Tato nejstarší lesnická škola v Čechách, umístěná v zámku od r. 1855, proslula po celé střední Evropě (vyučoval zde Ferdinand Fiscali, Emanuel Purkyně nebo Vilém Salač aj.). Po přemístění učiliště do Zákup r. 1905 byl zámek upraven na byty úředníků valdštejnského velkostatku. - Zámecký objekt dnes složen z budov předzámčí, přístupných od města vjezdem mezi dvěma pilíři s tesanými lvy, na jihu uzavřen zahradou, na západě budovou barokní sýpky. Na severu dlouhá, původně barokní budova byla přestavěna a slouží dodnes jako byty. Vlastní zámek je dvoupatrová budova na půdoryse zhruba pětiúhelníka okolo nádvoří. K němu přiléhají na severu a jihu dvě patrová podélná křídla s patrovými arkádami do nádvoří. Na východě je zámecké nádvoří uzavřeno zdí, v jejímž středu je zámecká kaple sv. Josefa s prostým průčelím ukončeným vysokým štítem. - R. 1929 byla při požáru zámku zničena vstupní věž, následně však obnovena. R. 1960 na nádvorních fasádách obnoveny renesanční fresky. - Od r. 1939 je v prostorách zámku umístěno i muzeum. - Bělský zámek je majetkem Města Bělá pod Bezdězem, prochází postupnou rekonstrukcí.
    Klíč.slovatvrze * přestavěné tvrze * zámecké kaple * zámecké zahrady * sýpky * gotika * renesance * baroko * klasicismus * manufaktury * přádelny * lesnické školy * muzea
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 49.
    ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 23-26.
    KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl 1. Praha: Libri, 1996, s.75.
    ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000, s. 139-144.
    Muzeum Bělá pod Bezdězem: zámek [online]. c2009. [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: <http://www.muzeumbela.cz/>.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (42) - Regionální literatura - články
    Bělá pod Bezdězem (zámek)

    korporace

    Do košíku


Mapa

GPS: 50°30'4.82"N, 14°48'27.05"E