Počet záznamů: 1  

Důl Roudný (Roudný, Česko)

  1. Jméno korporaceDůl Roudný (Roudný, Česko)
    Místo Roudný (Benešov, Česko)
    Bořkovice (Česko)
    Události1337 - písemná zmínka
    1769-1804 - těžba za Auerspergů
    10.09.1904 - slavnostně otevřený zmodernizovaný důl
    Zánik1930 - ukončena těžba
    Osobnosti Auerspergové (rod) - majitelé dolu
    Pošepný, František - geolog
    PopisBývalý zlatý důl na vrchu Roudný u Zvěstova, nejvýznamnější zlatý důl ve střední Evropě. Jeho historie sahá až do středověku. Poprvé písemně připomínán v listině krále Jana Lucemburského z r. 1337, kterou zastavuje některé královské zlaté doly panu Petrovi z Rožmberka, a to i důl Roudný tehdy patřící pod Karrenberg (Kamberk). Dobývání zlata na Roudném bylo pravděpodobně na delší čas přerušeno za husitských válek. Další etapa dobývání zlata na těchto místech spadá do 2. pol. 18. stol. V té době zde hlubinnou těžbu prováděli majitelé panství vlašimští Auerspergové, a to až do r. 1804. Díky českému geologovi prof. Františku Pošepnému došlo k obnovení zájmu o těžbu zlata na tomto místě na konci 19. stol. Zlato tu dolovala v l. 1896-1901 firma Stantien a Becker z Berlína. K největšímu rozvoji došlo počátkem 20. stol., když byl anglickou společností v l. 1903-1904 závod značně zmodernizován. Hlavními majiteli byli dr. Albert Fischer a Herbert Stanley Sugden z Londýna a od r. 1929 francouzsko-belgičtí finančníci v čele s Augustem Blanchonem z Romans. V r. 1930 byla těžba ukončena. V l. 1904-1930 bylo vytěženo 660 000 tun rudy a bylo získáno okolo 5, 8 tun ryzího zlata. V té době dosahovala hloubka dolu 450 m, následně byl téměř celý zatopen. Drobnější průzkumné práce zde probíhaly za 2. sv. války, rozsáhlejší pak na přelomu 40. a 50. let, kdy byl důl vyčerpán a prohlouben až na 510 m, těžba však již obnovena nebyla. – Do r. 1901 byla hlavní šachtou šachta Jindřiška založená r. 1894. Kolem ní vznikla dřevěná hornická kolonie. Nejhlubší šachta Albert (420), později zvaná Aleška, byla zaražena r. 1905 jako slepá jáma začínající na patře 170 m, v poválečném období byla proražena až k povrchu. V r. 1956 byla stržena těžní věž nad ní. Převážná většina objektů byla tak postupně zbořena. Do dneška se zachovala jen např. budova ředitelství nebo dřívější horní hotel, dnes pobočka integrovaného centra sociálních služeb. Domky bývalé nové hornické kolonie tvoří dnes severní část osady Roudný. V r. 2013 zde byla vybudována 4, 5 km dlouhá naučná stezka seznamující s historií dolu.
    Klíč.slovadoly * zaniklé doly * šachty * těžba zlata * hornické kolonie * industriální památky * naučné stezky
    CitaceZEMEK, Václav. Zlatodůl Roudný u Vlašimi. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2001. 108 s. ISBN 80-86327-15-9.
    NEKOLNÝ, Lukáš. Svého času největší zlatý důl střední Evropy. Turista. 2015, č. 5, s.7.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (1) - Odborná literatura, mapy
    (15) - Regionální literatura - články
    (2) - Regionální literatura - knihy
    Důl Roudný (Roudný, Česko)

    korporace

    Do košíku