Postaven r. 1557 jako kamenný dvůr za Jana z Lobkovic, patrně na místě starší stavby. Na renesanční čtyřkřídlý zámeček s vnitřním nádvořím přestavěn v r. 1585, interiér vyzdoben freskami s loveckými výjevy. Při požáru v r. 1712 zámek ztratil celé jedno křídlo. Po rozsáhlé barokní úpravě ve druhé polovině 18. stol. zámek přestavěn do dnešní podoby pravděpodobně podle plánů Ignáce Kiliána Dientzenhofera. Po převzetí panství Fürstenberky zámek plnil funkci správního sídla velkostatku a byl pronajímán nájemcům. Jedním z nájemců byl také podnikatel, politik a vlastenec Josef Macháček. (Do jeho dcery Terezky se zamiloval mladý básník Jan Neruda a věnoval jí básně adresované Rézince). Další úpravy zámku byly po první polovině 19. stol. Zámek v majetku Fürstenberků do r. 1945, postupně však chátral. – Patrový, trojkřídlý, na jižním křídle zbytky sgrafit a renesanční portál s rovným kladím z doby okolo r. 1600. Přízemní prostory tohoto křídla sklenuty valeně s lunetami nebo křížově, zdobeny malbou z doby po r. 1575. Novější barokní část s průjezdem, na západě nízká hranolová věž. – V r. 1947 byla do zámku nastěhována rolnická škola, později zemědělská učňovská škola. Tu v r. 1971 vystřídal podnik bytového hospodářství a sklady zeleniny, v r. 1973 sklady výpočetní techniky. Od r. 1988 prochází bezprostřední blízkostí zámku dálnice D5, při jejíž výstavbě byl zničen zámecký park. – V r. 2000 získal zámek soukromý vlastník. V r. 2013 část objektu koupilo město, sídlí zde knihovna. Nádvoří budovy je využíváno pro kulturní akce.
Klíč.slova
zámky * lovecké zámky * renesance * baroko
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 137.
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 269.
