Počet záznamů: 1  

Hradiště Plešivec

  1. Jméno korporaceHradiště Plešivec
    Místo Rejkovice (Příbram, Česko)
    Hostomice (Česko)
    Plešivec, vrch (Česko)
    Osobnosti Jelínek, Břetislav Josef - archeolog
    Axamit, Jan - archeolog
    Maličký, Josef - archeolog
    PopisNa vrchu Plešivec, 4 km západně od obce Hostomice a asi 1,5 km východně od Rejkovic. Zbytky kamenných valů po celém temeni Plešivce, od Krkavčí skály na jihu až k lokalitě Zahrada na severu. - Obvod hradiště: 3060 m (i s přirozeným skalním opevněním); celková plocha: cca 63 ha; délka: až 1200 m; šířka: až 645 m. - Jedná se o jedno z největších hradišť v Čechách, osídlené na přelomu doby bronzové a železné (kultura knovízská, z doby asi mezi r. 1300-800 př. Kr.). Bylo strategicky důležitým opěrným bodem nad údolím říčky Litavky, vzniklo poblíž cáhlovsko-vltavsko-litavské stezky, na kterou se váže i cesta vedoucí ve směru pozdější středověké Zlaté stezky z Pasova. Osídlení však patrně nebylo trvalé. O dřívějším osídlení lokality (v mladší době bronzové) neexistují přímé důkazy, je možné, že tehdy měla hora pouze kultovní význam. Na Plešivci nebylo ani trvale osídlené keltské hradiště, Kelti snad mohli Plešivec uctívat jako posvátnou horu, hmatatelné důkazy však chybí. Také slovanské osídlení nebylo na Plešivci zaznamenáno (zemědělní Slované osidlovali údolí v okolí vrchu). - Hradiště je dvojdílné s centrem (vnitřním hradištěm) ve vrcholových partiích Plešivce a s předhradím na východním svahu. Na severním okraji vnitřního hradiště malá skalnatá akropole (tzv. Zahrada nebo Fabiánova zahrada), vstup zabezpečen bránami od jihu. V areálu objeveno devět bronzových depotů (hromadných uložení různých předmětů snad z kultovních důvodů). - První písemná zmínka o plešiveckých valech pochází z dob Marie Terezie, tehdy si "urozený přírodovědec" hrabě Kinský všiml, že na vrchu Plešivci jsou kromě skal i hromady kamení připomínající zdi. To, že hromady kamení jsou ve skutečnosti valy prehistorického hradiště, uvedl poprvé archeolog Matyáš Kalina z Jätensteinu v r. 1836. Zatím nejpodrobněji prozkoumáno archeology Břetislavem Jelínkem (v r. 1877) a Janem Axamitem a Archeologickým ústavem ČSAV v r. 1947 (Josef Maličký). Archeologické nálezy dokládají osídlení hradiště lidem s knovízskou kulturou, ale mohlo se zde vystřídat více kultur i v pozdějších dobách. - Dnes jsou hradištní valy na mnoha místech velmi nízké a v terénu téměř nerozeznatelné.
    Klíč.slovahradiště * kultovní místa * obchodní stezky * doba železná * doba bronzová * kultura knovízská * Keltové
    CitaceOkolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 265.
    ČÍŽEK, Bedřich. Prehistorické hradiště na Plešivci [online]. [cit. 2004-05-03]. Dostupné z: http://brdy.unas.cz/mista/m_plesivec2/m_plesivec2.htm.
    Hřebeny a Slapská přehrada: 1: 50 000. 3. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2001.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (10) - ČLÁNKY
    korporace

    korporace

    Do košíku


Mapa

GPS: 49°48'42.29"N, 13°59'19.12"E