Počet záznamů: 1  

Hradiště (Hradsko, Česko)

  1. Jméno korporaceHradiště (Hradsko, Česko)
    Jiné jménoHradiště (Kanina, Česko)
    Canburg
    Místo Kanina (Česko)
    Hradsko (Česko)
    Události805 - bitva u mýtického hradu Canburg
    Osobnosti Karel - francký král a římský císař
    Krolmus, Václav - archeolog
    Šolle, Miloš, - archeolog
    PopisU obce Hradsko, na mohutném terénním bloku nad údolím říčky Pšovky (Kokořínského potoka) proti hradu Kokořínu. - Rozloha: 9,3 ha. - Podle archeologického průzkumu prováděného od r. 1819 (záznam archeologa V. Krolmuse na skále ve strži) a hlavně v l. 1962-1973 (M. Šolle, Archeologický ústav ČSAV v Praze) Hradsko osídleno již v mladším paleolitu a neolitu, bylo výšinným sídlištěm únětické kultury ve starší době bronzové, openěno palisádovou hradbou v mladší a pozdní době bronzové (knovízské kultuře, hlavně v její štítarské fázi). Nálezy (žárové hroby, popelnice, bronzové zbraně aj.) uloženy v Národním Muzeu v Praze a v Okresním muzeu v Mělníku. Největší rozkvět Hradska v raném středověku (8.-9. stol.), tehdy bylo významným slovanským hradištěm, snad pevností Canburg, zmíněnou ve franckých análech (hradby mýtického Canburgu v r. 805 zastavily vojenské tažení římského císaře Karla Velikého do Čech). Ztotožnění Hradska s hradištěm Canburg není nemožné, sousední obec Kanina ve svém jménu pravděpodobně zachovává původní kořen jména Canburg. Také nálezy z 9. stol., zejména dvě unikátní železné přílby, patří patrně do tohoto období. - Hradiště stávalo na mohutném terénním bloku nad údolím říčky Pšovky chráněném pískovcovými útesy a přístupném pouze na východě šíjí širokou jen asi 70 m (na ní dnešní obec Hradsko). Na této šíje stávalo krátké mocné opevnění ze dvou linií valů. Vnější obloukovitý val (14 m široký, s dvojitou hradbou z pískovce a opuky a s dřevohlinitou konstrukcí) s vnějším příkopem stával přímo v dnešní obci u návsi; zmizel už téměř beze stopy. Vnitřní val dochován značně snížený v podobě terénní nerovnosti na západním okraji obce, u kostela sv. Jiří, který už stojí na vlastním hradišti. Další přístup na hradiště strmou roklí zvanou Ráč, byl snad spojením k vodě, která na hradišti nebyla. Podle způsobu opevnění mohlo snad hradiště tvořit pohraniční pevnost Charvátů proti středočeským Pšovanům (podle jiných názorů však mohlo být střediskem Pšovanů) a sloužilo k ochraně spojení údolím Pšovky do středních Čech. Na přelomu 8. a 9. stol. zde stála okrouhlá svatyně, ve střední době hradištní (9. - polovina 10. stol.) vznikl vnější val a (na ploše hradiště, poblíž kostela) opevněný velmožský dvorec, v mladší době hradištní (v 11. stol.) pak vnitřní val (plocha hradiska se zmenšila) a kostrové pohřebiště kolem kostela sv. Jiří. Kostel (v dnešní podobě z r. 1874) s nejstaršími viditelnými prvky raně gotickými, mohl mít už dřevěného předchůdce. Po 12. stol. význam hradiště upadl, ale pro historii českých Slovanů zůstává mimořádný.
    Klíč.slovahradiště * archeologické výzkumy * archeologické nálezy * paleolit * neolit * doba kamenná * doba bronzová * kultura únětická * doba hradištní * Slované * slovanská hradiště * dvorce * svatyně * kostely * opevnění
    CitaceMáchův kraj. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985, s. 148-149.
    Mělnicko a Kokořínsko: 1: 50 000. 2. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2000.
    ČTVERÁK, Vladimír; et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. Vyd. 1. Praha: Libri, 2003, s. 95-97.
    Hrad Kokořín a hradiště u Hradska [online]. [cit. 2004-10-05]. Dostupné z: http://www-stel.asu.cas.cz/slechta-web/kokorin.html.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (9) - ČLÁNKY
    (1) - Regionální literatura - knihy
    korporace

    korporace

Počet záznamů: 1