| Geografické jméno | Bašť (Česko)
|
|---|
| Jiné jméno | Bášť
|
|---|
| Viz též | Baštěk (Česko)
|
|---|
| Okres | Praha-východ
|
|---|
| Události | 1088 - první zmínka o obci
|
|---|
| 2004 - záchranný archeologický výzkum ve východní části obce
|
|---|
| Popis | Obec 15 km severně od Prahy. - V l. 2004-2005 probíhal na katastru obce záchranný archeologický výzkum, který doložil osídlení na tomto území již v době kamenné (eneolit) kultury jordanovské, nálevkovitých pohárů, řivnáčské a zvoncovitých pohárů, dále v době bronzové kultury únětické a knovízské (nález hradiště, u něho žárové i kostrové pohřebiště, jeden hrob připomínající tzv. upíří pohřeb) a nálezy zachycující další kulturní období. Významný je nález středověké pece na tavení železa asi ze 13.-14. stol., kdy v obci stávala i tvrz. Písemně obec Bašť poprvé uváděna r. 1088, tehdy ji král Vratislav II. daroval vyšehradské kapitule. Bývala prebendou kanovníků, podle jiných pramenů byla dána do užívání bonifantům (výborným žákům) této kapituly. V r. 1360 obec v držení měšťana, zlatníka Frovina. V té době se začaly vedle sebe rozlišovat dvě obce s názvem Bašť. Vlastní Bašť neboli Velký Bašť a Baštěk neboli Malý Bašť. Toto rozlišování až do konce 15. stol. však nebylo důsledné, tím se znesnadnila lokalizace tvrze, která v jedné z obcí stávala (zmiňována v r. 1407). R. 1396 Aleš Škopek z Dubé postoupil statek v Bašti konventu kláštera na Karlově, od něj jej potom získal Kašpar Čotr z Prahy. V 15. stol. se zde střídali držitelé, uváděni byli např. dědicové kramáře Kříže, v l. 1434-1476 rod Bašťských z Lerojid, v 16. stol. např. Ladislav Popel z Lobkovic a pražská kapitula. R. 1595 za Kateřiny Smolíkové z Harasova zde bylo vystavěno sídlo, kterému se říkalo tvrz (písemně zmiňováno v konfiskátech r. 1623), zaniklo beze stopy snad během třicetileté války. V době pobělohorské byl Bašť připojen k panství Chvatěruby, ještě v 17. stol. se stal součástí nosticovského panství Pakoměřice. - Dnes je obec Bašť členem sdružení obcí Region Povodí Mratínského potoka. Z pamětihodností v obci dvě kaple (pozdně barokní a výklenková).
|
|---|
| Klíč.slova | obce * dějiny obce * archeologické lokality * archeologické nálezy * archeologické výzkumy * záchranné výzkumy * doba kamenná * eneolit * kultura nálevkovitých pohárů * kultura řivnáčská * doba bronzová * kultura únětická * kultura knovízská * hradiště * pohřebiště * pece * výroba železa * majitelé obce * tvrze * zaniklé tvrze * kaple
|
|---|
| Citace | SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, s. 259.
|
|---|
| POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 34.
|
|---|
| HOLEC, František; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 114.
|
|---|
| Povodí Mratínského potoka a jeho okolí. 1. vyd. Líbeznice: Svazek obcí Region povodí Mratínského potoka, 2006, s. 56, 60-61.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| Odkazy | (1) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
|
|---|
| (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| (1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
|
|---|
| (5) - ČLÁNKY
|
|---|
