| Jméno korporace | Elektrárna Kolín
|
|---|
| Jiné jméno | Tepelná elektrárna ESSO
|
|---|
| Dalkia Kolín
|
|---|
| Místo | Kolín (Česko)
|
|---|
| Vznik | 1932 - elektrárna uvedena do provozu
|
|---|
| Události | 1960 - plánovaný přechod na teplárenský provoz
|
|---|
| 01.01.2009 - změna názvu na Dalkia Kolín
|
|---|
| Osobnosti | Fragner, Jaroslav, - architekt
|
|---|
| Budil, Václav,
|
|---|
| Popis | Na břehu řeky Labe, v sousedství Masarykova mostu. - Kolín byl prvním městem v Čechách s veřejným elektrickým osvětlením, původní parní elektrárna, postavená v r. 1911 firmou Františka Křižíka, byla jednou z nejstarších elektráren v České republice. R. 1916 vznikla společnost ESSO (Elektrárenský svaz středolabských okresů) a parní elektrárnu i rozvodné sítě odkoupil. V l. 1930-1932 nechala postavit společnost ESSO na místě bývalého cukrovaru podle projektu Jaroslava Fragnera novou elektrárnu. (Pro ředitele společnosti ing. Václava Budila projektoval Fragner letní vilu v Kostelci nad Černými lesy i dům v Kolíně). - Základem ojedinělé funkcionalistické stavby jsou tři za sebou řazené provozní budovy (kotelna, strojovna, rozvodna), protiváhou měla být dvojice komínů vysokých 120 m (postaven však pouze jeden, dodnes nejvyšší cihelný komín v ČR). Stavba je charakteristická kontrastem jednoduchých světlých stěn, nezávislých na nosných konstrukcích z ocelových rámů, s prosklenými plochami rozměrných oken a typickou siluetou střešních světlíků. - Zahájením pravidelného provozu elektrárny v srpnu 1932 byla dokončena první etapa výstavby, elektrárna se stala centrem pozornosti architektů i fotografů (Sudek, Viškowský, Funke). V l. 1951-1953 byly podle Fragnerova projektu postaveny ještě další doplňkové objekty (nevelký objekt při Labi s charakteristickými "V" podpěrami převislé střechy nad terasou), druhá etapa výstavby však vlivem druhé světové války v plánovaném rozsahu realizována nebyla. Po r. 1948 se znárodněná elektrárna stala součástí Českých energetických závodů - Teplárenských závodů Praha - Holešovice. Areál elektrárny byl postupně doplněn řadou nepříliš kvalitních přístaveb (60. a 80. léta). Od r. 1960 byly postupně zlikvidovány všechny tři kondenzační turbíny, elektrárna přešla na teplárenský provoz. K úplnému zániku mělo dojít po r. 1989 zprovozněním parního napáječe Chvaletice - Kolín, tato stavba však naštěstí nebyla nikdy dokončena. - Elektrárna Kolín je od r. 2007 členem skupiny Dalkia, k 1.1.2009 změnila svůj název na Dalkia Kolín.
|
|---|
| Klíč.slova | elektrárny * tepelné elektrárny * funkcionalismus
|
|---|
| Citace | KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl 3. Praha: Libri, 1998, s. 39.
|
|---|
| DVOŘÁKOVÁ, Eva, JIROUŠKOVÁ, Šárka, PEŠTA, Jan. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Vyd. 1. Praha: Titanik, 2008, s. 68.
|
|---|
| Dalkia Kolín: o společnosti [online]. [cit. 2009-04-15]. Dostupné z: http://www.dalkiakolin.cz/.
|
|---|
| Viz též souvísející | Most T. G. Masaryka (Kolín, Česko)
|
|---|
| Zdymadlo, jez a vodní elektrárna (Kolín, Česko)
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (12) - ČLÁNKY
|
|---|
