Na náměstí. Podle pověsti zde existoval kostel již ve 12. stol. Jako farní kostel písemně připomínán v r. 1352, v l. 1622-1761 je uváděn pouze jako filiální. Původně byl gotický, přestavěný v 16. stol., v l. 1834-1836 vystavěna nová loď v novorománském slohu, podle návrhu ing. M. Čermáka. Ze středověkého kostela se dochovala příčně obdélná průčelná gotická věž, která měla obranný charakter. Při rekonstrukci, která probíhala v r. 1988, bylo pod barokní omítkou odkryto středověké kvádříkové zdivo z pískovce. V r. 1769 byla věž snížena o jedno, pravděpodobně dřevěné patro. Nynější výška věže včetně velkých oken ke zvonům (tzv. zvonové patro) je původní. - Jednolodní kostel, obdélníkového půdorysu, presbytář je od lodi oddělen dvojitým obloukem a je zakončen půlkruhovou apsidou. Po stranách apsidy jsou umístěny dva pravoúhlé přístavky. Loď je zaklenuta českou plackou, presbytář je zastropen valenou klenbou, přecházející v půlkruhovém závěru do tvaru konchy, stěny zdobí pilastry. Ve stěnách lodi jsou dvě lunetová okna od Jana Veselého, která zde byla umístěna r. 1910. Střecha je sedlová. S přístavbou nové lodi bylo také pozměněno vnitřní uspořádáni věže a vnější vzhled. Do západní stěny bylo zasazeno půlkruhové okno a ve stejné výšce byl uvnitř lodě zřízen kůr. Do stejné stěny věže byl umístěn klasicistní portál. - Zařízení: hlavní oltář v novorománském stylu z r. 1877 od G. Kubeše, dřevěná socha sv. Jakuba Většího (původně na konzole v lodi, dnes v depozitáři Arcibiskupství pražského) z r. 1719 od F. M. Brokofa nebo z jeho dílny. - Na východní straně před kostelem je křížek z r. 1919, postavený na paměť občanů Kounic padlých v 1. sv. válce, na severní straně stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 18. stol.
Klíč.slova
kostely * věže * gotika * novorománský sloh * sochy * kříže
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 120.
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 126.
