Na západní straně náměstí, za kostelem Nejsvětější Trojice. - Původně zde stávala gotická tvrz postavená ve 13. stol. Písemně poprvé zmiňována r. 1405 jako opevněná tvrz, chráněná dokola hlubokým příkopem. Od r. 1416 majetkem Markvarta z Martinic. Jeho syn Bořita z Martinic, maršálek u krále Jiřího z Poděbrad, tvrz upravil a rozšířil v pozdně gotickém stylu. Vzniklá stavba byla přechodem mezi hradem a tvrzí, okolo r. 1586 přestavěna a rozšířena v renesanční zámek. Upravován v 18., 19. a 20. stol. Po r. 1918 se o smečenském zámku uvažovalo jako o možném sídle prezidentů (dnes Lány). - Čtyřkřídlý, jednopatrový, kolem obdélného dvora; obklopen příkopem, původně vodním. Na východním křídle pozdně manýristický portál se znaky Bořitů z Martinic a Šternberků, z tohoto křídla vystupuje gotická kaple, s kamennými výklenky a martinickým erbem nad okny. Na nárožích zámku mohutné opěrné pilíře. Západnímu průčelí představěno novější schodiště; v severním křídle mohutná věž s obdélnými okny a ochozem s renesančními sloupovými arkádami, jehlancová střecha s lucernou. V přízemí věže hlavní vstup, k němuž vede most přes příkop. Nad polokruhově zakončeným vjezdem tesané kartuše se znakem Jiřího Bořity z Martinic a Elišky z Vrbna. - Před zámkem dva obelisky; v zámkeckém parku barokní sala terrena a barokní sochy. Stylová jednota zámeckého komplexu porušena nevhodnou panelovou přístavbou domova důchodců ve spodní části zámeckého parku. - V samotném zámku dnes ústav sociální péče a domov důchodců.