| Corporate name | Škvorec (starý zámek)
|
|---|
| Other name | Škvorec (hrad)
|
|---|
| Place | Škvorec (Česko)
|
|---|
| Events | 1400 - první zozšíření hradu Škvorec
|
|---|
| 1404 - první písemná zmínka o hradu
|
|---|
| 1545 - přestavba na renesanční zámek
|
|---|
| 27.11.1639 - zámek zpustošen Švédy
|
|---|
| 1884 - zbourána větší část zámku
|
|---|
| 1964 - rekonstrukce zbylé části
|
|---|
| 2008 - zbytky zámku upraveny do dnešní podoby
|
|---|
| Descripton | Ve východní části městečka, na vysunuté skalnaté ostrožně nad potokem Výmolou. - Původně zde stával hrad (castrum), který pravděpodobně založil významný dvorský a zemský úředník Domaslav na konci 70. l. 13. stol. Tento hrad byl výslovně doložen až k r. 1404. Do dnešních dní z něho zůstala dochovaná jen hluboká hradní studna, vytesaná do žulové skály poblíž původního raně gotického paláce, který stával v místech dnešní školy. Potom patrně přešel hrad do vlastnictví jiného šlechtického rodu, ve druhé polovině 14. stol. jej držel známý pražský rod Olbramoviců. Stavebně historický rozbor dochovaných zbytků hradu ve Škvorci prokázal, že okolo r. 1400 Olbramovici hradní areál podstatně rozšířili a obohatili jeho zástavbu o další objekty. Naproti starému raně gotickému hradu vystavěli v této době protáhlou věž s hrotitou bránou a úzkou a nízkou brankou pro pěší, které zabezpečili padacími mosty přes nově prokopaný vodní příkop. Nad příkopem, východně od vstupní věže, vybudovali gotický palác s kaplí. Výstavbou nového hradního paláce vznikla tak na Škvorci spolu se starým hradem ze 13. stol. dvoupalácová dispozice. Za Zikmunda Smiřického ze Smiřic byly staré nevyhovující hradní objekty okolo r. 1545 přestavěny na reprezentativní renesanční zámek. V této době bylo pravděpodobně okolo téměř pravidelného obdélníkového nádvoří vybudováno západní křídlo zámku s arkádami, budova při východní straně nádvoří, také ostatní starší zámku byly upraveny renesančně. Během třicetileté války Švédové 27.11.1639 škvorecký zámek vydrancovali a poté zapálili. Při požáru se propadly stropy nad několika paláci zámku, kde bylo také vězení pro poddané. Zámek pak dlouho ležel v troskách. Do r. 1654 přikryla vrchnostenská správa došky pouze hořejší palác, ale v dalších letech v opravách patrně nepokračovala. Za Lichtenštejnů zámek zpustl tak, že byl pokládán za zříceninu. První část zámku byla opravena teprve v r. 1710 stavitelem Kristiánem Minedi. Celý zámek potom již naposledy obnovila Marie Terezie kněžna Savojská roz. Lichtenštejnská, která bydlela od r. 1729 až do své smrti v r. 1772 v severní části zámku. Ještě v r. 1794 byl zámek obyvatelný, v následujících letech ale již rychle chátral. Zkáza byla dokončena v r. 1852, kdy připadl s celým panstvím administrativně k Uhříněvsi. Nakonec byl v l. 1860-1884 z velké části ubourán, tak, že zůstala zachována pouze zbarokizovaná část jihovýchodního jednopatrového křídla o dvou osách, se štítem s hranolovou věžičkou, s gotickou vstupní bránou (se zkosenými portály vjezdu) a menší brankou pro pěší a také stará hradní studna na jeho nádvoří. Tato část zámku byla barokně upravena pro obytné účely, na místě rozbořeného raně gotického paláce původního hradu byla v r. 1890 vystavěna místní škola. K dochovaným zbytkům zámku vede dnes od silnice přes starý vodní příkop barokní kamenný most se dvěma zazděnými oblouky a kamenným zábradlím. Do dnešní podoby byly zbytky původního zámku ve Škvorci i s jeho okolím upraveny v r. 1964. - V r. 1994 byl zámek obcí prodán, nový majitel začal s rekonstrukcí střechy, kterou však nedokončil a do zámku začalo pršet. V souvislosti s tím se zbortily krovy, propadla střecha a částečně podlahy v jednotlivých patrech. - Od února 2008 má zámek nového majitele, který začal se záchrannými pracemi a snaží se o zachování původních prvků. - Součástí zámeckého areálu byl i pivovar ze 17. stol. - Před kamenným mostem do Starého zámku stojí barokní socha sv. Prokopa.
|
|---|
| Keywords | hrady * přestavěné hrady * zámky * majitelé zámku * pivovary * zaniklé pivovary * sochy * mosty * gotika * renesance * baroko
|
|---|
| Citation | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 500.
|
|---|
| HOLEC, František; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 166-168.
|
|---|
| Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 395.
|
|---|
| Škvorec: památky [online]. c2003. [cit. 2006-06-23]. Dostupné z: http://www.obecskvorec.cz/stary-zamek.htm.
|
|---|
| PSOTA, Jan.
|
|---|
| Škvorecký zámek odkryl další odkaz minulosti. Život Úval, 2008, roč. 49, č. 8, s. 19.
|
|---|
| Collection kind | File of corporation names - monuments in region
|
|---|
| References | (12) - ARTICLES
|
|---|
