Number of the records: 1
Přerov nad Labem (zámek)
Corporate name Přerov nad Labem (zámek) Other name Schloss Přerov nad Labem Chateau of Přerov nad Labem Place Přerov nad Labem (Česko) Events 1419 - první zmínka o tvrzi 1466 - pozdně gotická přestavba tvrze 1524 - poprvé uváděn zámek Přerov 1574 - započata renesanční přestavba zámku 1639 - zámek poničen Švédy 1872 - novorenesanční oprava zámku 1959 - zámek restaurován Personalities Šelmberkové (rod) - majitelé panství Borgorelli, Matteo, - stavitel Salvátor, Ludvík, - velkovévoda Toskánský, majitel panství Descripton Uprostřed obce na mírném návrší. - Původně zde patrně stávala vodní tvrz, založená v polovině 13. stol. břevnovským klášterem z Prahy. Okolo r. 1380 klášter začal tvrz přestavovat na své nové správní sídlo. Plánovaný čtyřkřídlý objekt okolo dvora, obklopený vodním příkopem, nakonec nebyl dokončen, zachováno zůstalo jen jihovýchodní nároží s částí jižního a východního křídla a nárožní arkýř (portálky ukazují souvislost s dvorskou hutí). R. 1400 uložil klášter novému nájemci Michalu Dršťkovi ze Sedlčánek, aby stavbu zachoval a opravoval. Tutéž podmínku ukládal klášter i Petrovi z Trkova r. 1419, v zápise je tehdy poprvé písemně zmiňována tvrz, k níž patřila dvě popluží, vinice a tři rybníky. Po Petrově smrti se Přerova zmocnil císař Zikmund, r. 1437 jej zastavil Jindřichovi ze Stráže a povolil mu i přestavbu tvrze. Po Strážských ze Stráže získal Přerov r. 1466 sňatkem Jan ze Šelmberka a pokračoval v gotické přestavbě tvrze. Při prodeji Přerova spojeným obcím pražským v r. 1524 bylo již sídlo uváděno jako zámek. Po porážce protihabsburského povstání byl v r. 1547 pražským obcím Přerov zabaven a vytvořeno komorní panství přerovské. Zámek se stal sídlem hejtmanů, prvním významným byl r. 1560 Jan starší Robmháp ze Suché, který nechal v l. 1563-1564 zámecký objekt renesančně přestavět podle plánů královského stavitele Mattea Borgorelliho. Stavbu (vpodstatě probíhala již od r. 1560) vedl zednický mistr Bonifác Wolmut, další úpravy v l. 1574-1605 řídil Ettore de Vaccani. Po těchto přestavbách byl zámek čtyřkřídlý, dvoupatrový, s klenutou bránou s padacím mostem v severním křídle a s pilířovými arkádami ve všech podlažích. Z jihozápadního nároží vedl krytý most do bažantnice. Upraven byl také pivovar a sladovna. Během třicetileté války r. 1639 vypálili Přerov vojáci švédského generála Johana Banéra, poničen byl i zámek. Následkem toho se zřítilo nejen severní a západní křídlo, ale po r. 1671 také severní část východního křídla s císařskými pokoji. V následujících letech bylo částečně zachráněno východní a jižní křídlo, zámek byl potom využíván jako císařský lovecký zámeček (na lovy do okolních lesů přijeli císaři Leopold I. a Karel VI.). R. 1775 byl zámek vydrancován během nevolnického povstání. Obnovu zažil až za vlastnictví velkovévodů toskánských, osvícený Ludvík Salvátor Toskánský (známý spisovatel, cestovatel a milovník přírody) jej zrenovoval a vrátil mu podobu staročeského šlechtického sídla ze 16. stol. Při těchto úpravách v l. 1872-1873 prováděných zejména na východním křídle, byly zámecké budovy zpevněny masivními pilíři, na severní zdi východního traktu vybudována dřevěná pavláčka. Po Ludvíkově smrti koupil panství císař František Josef I., po něm jej zdědil poslední rakousko-uherský císař Karel I. Po r. 1918 byl zámek jako habsburský majetek zestátněn a pronajímán mezinárodní dívčí mládežnické organizaci YWCA, během druhé světové války jej r. 1943 koupil německý lékař Faifar, který zde chtěl zřídit vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v r. 1945 připadl přerovský zámek Fondu národní obnovy, od r. 1958 zámek využíval Čs. rozhlas, jako svůj archiv. V l. 1959-1960 byl zámek restaurován, při tom objeveny některé původní gotické prvky. - Zámek je dvoukřídlá dvoupatrová budova s gotickými a renesančními pravoúhlými okny. Východní křídlo je dvoutraktové, plochostropé, jižní je s valeně klenutým přízemím, plochostropými patry a předloženou nádvorní pilířovou arkádou. V níže položeném jihovýchodním nádvoří plochostropý sál s klenutým arkýřem původní zámecké kaple, zvýšeným při renesanční přestavbě ve věžci. Fasády s bohatou renesanční sgrafitovou figurální a rustikovou výzdobou. Severní a západní trakt nebyl již nikdy obnoven, zříceniny císařských pokojů lze vidět dodnes. Uvnitř zámku zachovány gotické a renesanční portály a renesanční krby. Okolo zámku vyzděný příkop a renesanční valy s nárožními okrouhlými baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. - V r. 1982 Čs. rozhlas koupil celou budovu zámku, po r. 1989 zde byl umístěn archiv Českého rozhlasu. Dnes je zámek bez využití a veřejnosti nepřístupný. Keywords tvrze * vodní tvrze * přestavěné tvrze * zámky * zámecké pivovary * zámecké zahrady * gotika * renesance * baroko * novorenesance Citation POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 172-173. ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 396-399. Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 366-367. Přerov nad Labem [online]. c2010. [cit. 2010-01-27]. Dostupné z: http://www.prerovnl.cz/. Collection kind File of corporation names - monuments in region References (33) - ARTICLES Databáze národních autorit NK ČR
Number of the records: 1