Na severovýchodním okraji obce v mírném svahu. Bývalá barokní rezidence sedleckého kláštera v Horušicích. Sloužila jako zámeček pro pobyt cisterciáků a jako repositorium, měly zde být uloženy písemnosti kláštera, později jako hospoda a myslivna. Stavitele ani přesné datum vzniku neznáme. Odhaduje se jen podle dochovaných památek z r. 1740, tj. sochy sv. Jana Nepomuckého a kamenného znaku sedleckého opata Jana Reichknechta, který stál v čele konventu v l. 1731-1753. (Znak zdobil průčelí ještě na konci 20. stol., dnes je nezvěstný!). Nejstarší písemnou zprávou je zápis v Josefském katastru z r. 1785, kdy je tato budova vedena jako vrchnostenská hospoda a byla pronajatá myslivcům Tomáši Sýkorovi a Matěji Trnkovi. Po zrušení sedleckého kláštera sloužila již jen jako myslivna. Od r. 1819 byla majetkem knížete Karla Filipa Schwarzenberga, který ji přebudoval na lovecký zámeček. V 2. pol. 19. stol. byla majetkem Thun-Hohensteinů a byla připojena k velkostatku Žehušice. Od r. 1924 ji vlastnil Václav Stome z Prahy, po r. 1948 bylo horušické polesí i s myslivnou znárodněno a dostalo se do správy Východočeských státních lesů. Od r. 1975 byla hájovna na delší dobu neobydlena a chátrala. Dnes je v soukromých rukou a postupně rekonstruována. - Vlastní myslivna (zámeček) je malebná polygonální patrová stavba osmibokého půdorysu, krytá mansardovou střechou, s přízemním křídlem po levém boku. Stojí ve středu severozápadní strany celého areálu. Větší část protilehlé strany jihovýchodní uzavírá hospodářská budova, čelem přisazena k nároží. Do východního nároží je vestavěna drobná hospodářská stavba čtvercového půdorysu. Trojboké vstupní průčelí myslivny člení široké kvádrové lizény. Ve vnitřní dispozici jsou tři trakty: ve středním traktu v přízemí se nalézá vstupní hala a vstup na schodiště. V patře proti němu je drobný pětiboký prostor bývalé kaple zasvěcené Janu Nepomuckému s nástropní malbou představující Nanebevzetí sv. Jana Nepomuckého (v l. 1968-1975 byla místo domácí kaple postavena koupelna). Ve středním traktu v patře je zachovalá nástropní malba Zvěstování Panny Marie a v zadním traktu na východní straně další nástropní malba Meditace sv. Bernarda z Clairveaux. Podkroví je dnes přístupné pouze po žebříku poklopem ve stropě schodišťové síně. Pod budovou jsou rozsáhlé sklepy. Celá stavba i se zahradou byla obehnána vysokou zdí a opatřena výklenkami pro umístění obrazů představujících Křížovou cestu. Na jižní straně byla r. 1740 postavena mezi dvě lípy na pískovcovém podstavci s ozdobami socha sv. Jana Nepomuckého.
Keywords
domy * majitelé domů * rezidence * cisterciáci * myslivny * hostince * zámečky * hospodářské budovy * sochy * stropní malby * kaple * baroko
Citation
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 431.
ŽIŽKA, Jan. Myslivna čp. 19 v Horušicích. nedokončený dvůr sedleckého kláštera. Památky středních Čech. 2012, č. 1, s. 1-11. ISSN 0862-1586.
NAČERADSKÁ, Petra. K historii bývalé myslivny v Horušicích. Památky středních Čech. 2012, č. 1, s. 12-17. ISSN 0862-1586.
Collection kind
File of corporation names - monuments in region
References
(2) - ARTICLES
openseadragon
Number of the records: 1
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.
