| Corporate name | Koněspřežná dráha Praha-Lány
|
|---|
| Other name | Lánská železnice
|
|---|
| Place | Lány (Kladno, Česko)
|
|---|
| Kladno (Česko)
|
|---|
| Origin | 21.03.1830 - zahájení provozu dráhy
|
|---|
| Events | 1838 - dokončeni posledního úseku
|
|---|
| 21.10.1855 - získána koncese pro Buštěhradskou železniční společnost
|
|---|
| Termination | 01.10.1873 - poslední jízda koňky
|
|---|
| Personalities | Barrande, Joachim - geolog
|
|---|
| Descripton | O vybudování dráhy přesvědčil knížete Karla Egona II. inspektor fürstenberského panství, František Nittinger. Byla ustanovena Společnost koňské dráhy Praha - Plzeň, která v dubnu 1826 podala žádost o povolení stavby k dvorní kanceláři ve Vídni. Dráha měla vést z Prahy-Brusky (dnešní nádraží Praha-Dejvice) přes Lány do údolí potoka Klíčavy, podél něho do Zbečna, po břehu řeky Berounky přes Roztoky, Nezabudice do Skryjí a přes Zvíkovec až do Plzně. Při zaměřování tratě působil také geolog Joachim Barrande (při své práci našel u Skryjí a Týřovic naleziště zkamenělin). 30.7.1827 císař stavbu povolil. - Koněspřežná dráha byla stavěna s použitím litinových kolejnic o rozchodu 1120 mm, upevněných na dřevěných a kamenných podložkách. - První úsek dráhy byl dán do provozu 21.3.1830, vedl z Prahy od Brusné brány do nádraží Výhybka u Rozdělova (dnešní část Kladna). Na dalším úseku z Výhybky k Starým Lánům byla doprava zahájena 25.10.1830 a teprve 11.4.1833 byl otevřen třetí úsek z Lán do lesní oblasti Píně, poslední úsek z Píně na Dolní Pilu na Brejli byl dokončen v r. 1838. Z finančních důvodů byla uzavřena nedokončená dráha v údolí řeky Klíčavy. Trať zvaná Pražsko - Lánská konespřežná železnice měřila asi 62 km. Pražská železniční společnost ji v r. 1834 prodala Karlu Egonu II. z Fürstenberka. Dráha byla doplněna pobočkou do buštěhradských kamenouhelných dolů. Přepravovala uhlí a dříví z Kladenska a Křivoklátska do Prahy, později i stavební suroviny a potraviny. Provoz dráhy však byl nákladný, plánovaná přestavba na dráhu s parním pohonem se však kvůli úmrtí hraběte Fürstenberka (r. 1854) neuskutečnila. Koněspřežku nakonec v r. 1853 odkoupila Buštěhradská železniční společnost, ale teprve v říjnu 1855 získala koncesi na její provoz a připojila ji k budované Buštěhradské parní železnici. Dráha byla v provozu ještě nějaký čas na úseku Praha - Píně jako koňka, nakonec byla zrušena pro nerentabilnost. - Zbytky koněspřežné dráhy jsou dnes patrné u Kamenných Žehrovic, u hájovny Píně, na Brejli a v Lánské oboře.
|
|---|
| Keywords | koněspřežné dráhy * železnice * technické památky
|
|---|
| Citation | MARŠÁK, Mojmír. Putování za technickými zajímavostmi ČSR. Praha: Olympia, 1981, s. 176-177.
|
|---|
| BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. 1. vyd. Rakovník: Raport, 1997, s. 92-93.
|
|---|
| 125 let od zahájení provozu na trati Kladno - Kladno-Dubí. Listy z Unhošťska,1997, roč. 4, č. 13-14, s. 40-41.
|
|---|
| See also related | Buštěhradská dráha
|
|---|
| Hájovna
|
|---|
| Collection kind | File of corporation names - monuments in region
|
|---|
| References | (2) - File of corporation names - monuments in region
|
|---|
| (19) - ARTICLES
|
|---|
| (1) - Regional documents - books
|
|---|
