Vystudoval benešovské gymnázium a jazyky na Filozofické fakultě UK v Praze. Poté vyučoval němčinu na středních školách v Litoměřicích a ve Slaném. Krátce středoškolským profesorem v Benešově a na českém gymnáziu v Žatci. Během okupace působil v učitelském ústavu v Kladně a koncem války se zde aktivně účastnil povstání. Po válce vyučoval na průmyslových školách v Kladně a v Ústí nad Labem. V r. 1945 vstoupil do KSČ a od r. 1948 působil jako vedoucí kulturně-propagačního referátu na Krajském národním výboru v Ústí. Od r. 1954 ve službách Ministerstva zahraničních věcí a téhož roku jmenován prvním vyslancem ČSR v Kanadě po komunistickém převratu; působil zde do r. 1959. Po návratu pracoval v nově vytvořeném africkém odboru ministerstva. V r. 1966 jmenován velvyslancem v Iráku, misi však předčasně ukončilo jeho vážné onemocnění.
