Pocházel z rodiny sudetoněmeckého horníka. Vyučen rukavičkářem v Abertamech, po záboru pohraničí se učil v Kladně. Se svým otcem se zapojil při obraně republiky do aktivního boje proti henleinovcům. V r. 1938 odešel s rodiči z pohraničí, nejdříve do Hořovic, Prahy a Mostu, odkud museli dojít pěšky do Kladna. Zaměstnán u firmy Rajský v Kladně, kde vyráběl rukavice. Přes kontakt na anglickém velvyslanectví se mu podařilo v rámci transportu židovských dětí, které organizoval Brit Nicholas Winton, vycestovat do Anglie. Od r. 1939 žil s rodiči v Londýně, později v Yorku a nakonec se přestěhovali do centra pro uprchlíky v Leedsu, pak ve Skiptonu v Yorkshire. – V prosinci 1941 dobrovolně narukoval do československé armádní jednotky. Prodělal výcvik pro řidiče tanků a kolové techniky. Působil také u brigádní vojenské hudby (výtěžek z koncertů věnován na obnovu Lidic). V r. 1944 převelen ke strážnímu oddílu, který chránil sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Vyznamenal se několikrát během bojů v Dunkerque. Později se přesunul s našimi jednotkami do Belgie a odtud se na konci války vrátil do vlasti. Sloužil u brigádní hudby v Moravské Třebové, v lednu 1946 se všemi poctami propuštěn. – Po odchodu z armády se vrátil do Jáchymova. V r. 1947 se přestěhoval do Abertam, kde začal pracovat v národním podniku B. Zenker. Byl významným členem KSČ. Během padesátých let se stal ředitelem závodu. V r. 1962 přeložen na Dobříš, kde se stal náměstkem generálního ředitele rukavičkářských závodů. V osmdesátých letech pracoval jako expert rozvojového programu OSN v Pakistánu v oblasti rukavičkářského a kožedělného průmyslu. – Po odchodu do důchodu žil na Dobříši.
Keywords
vojáci * odbojoví pracovníci * váleční hrdinové * komunisté
Citation
KADLEC, Petr. Ještě není konec, bojujeme dál.. : vojenské osobnosti dvou světových válek z města Dobříš. Cheb: Svět křídel, 2018, s. 195. ISBN 978-80-7573-040-4.
