Jihozápadně od obce, na strmém ostrohu mezi prameny Svatojiřského a Libušínského potoka. - Typický příklad tzv. ostrožného hradiště, charakteristického pro slovanské osídlení středočeské oblasti. Při archeologickém průzkumu byly odkryty tři souběžné valy chránící hradiště ze západní strany. Nejlépe zachovalý je střední val na zalesněné rovině dlouhý 220 m, vysoký až 4 m. Rozlohou 12,3 ha se hradiště Libušín řadí mezi největší ostrožná hradiště v Čechách (Pražský hrad měl rozlohu 5 ha). - Podle kronikáře Kosmase právě odtud vládla kněžna Libuše po smrti svého otce, bájného knížete Kroka. Odtud věštila slávu Praze, odtud poslala do Stadic pro Přemysla Oráče (pověst zcela změnil teprve Přibík Pulkava z Radenína, oficiální letopisec Karla IV., který jako první označil za Libušino sídlo Vyšehrad). Podle archeologických nálezů stávala na libušínské ostrožně v 6.-7. stol. osada, která vzhledem ke své poloze a nálezu slunečního symbolu (keramický hliněný kotouč pražského typu s vypíchaným solárním symbolem) mohla mít i určitý kultovní význam. Koncem 9. stol. zde bylo vybudováno hradiště se starým místním názvem, které bylo vojensko strategickým bodem přemyslovské moci proti Lučanům. Svůj význam patrně hradiště ztratilo po ukončení mezikmenových bojů. Na počátku 11. stol. byla opevněná poloha Libušína využita při polské okupaci Čech Boleslavem Chrabrým, kdy tudy při pochodu na Prahu patrně musela přecházet vojska Jindřicha II. Narychlo byly opraveny polorozbořené hradby. V jejich opěrných zdech se zachovaly rytiny s motivy jezdců a koní (patrně nejstarší dochované slovanské lidové výtvarné projevy v Čechách), které vytvořil neznámý obránce libušínského hradiště. Krátce po těchto událostech byl Libušín opět opuštěn, správní funkci budoucího slánského kraje potom v 11. a 12. stol. vykonávala blízká Dřevíč. Po zániku hradiště zůstala na libušínské ostrožně ještě menší osada řemeslníků, písemně uváděná od r. 1052. Král Přemysl Otakar II. r. 1277 daroval ostrovskému klášteru dvojí ves Libušín, což znamenalo patrně vesnici v podhradí a malou osadu ve vnitřním areálu hradiště kolem kostela sv. Jiří, který v této době patrně také vznikl. - Poslední domky na jižním úpatí hradiště byly zbořeny po druhé světové válce, barokně přestavěný kostel sv. Jiří se dřevěnou zvonicí a hřbitovem zde stojí dodnes a každoročně se k němu pořádají svatojiřské poutě. V těsné blízkosti hradiště dnes zrušený důl Kladno (dříve důl Schoeller).
Keywords
hradiště * slovanská hradiště * kostely * hřbitovy * zvonice * archeologické nálezy * doba hradištní * gotika * baroko * Slované
Citation
NĚMEC, Jan, SOUKUP, Vladimír. Výlety do okolí Prahy. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989, s. 348.
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 282.
Libušín: symbol české státnosti [online]. [cit. 2005-11-08]. Dostupné z: http://www.libusin-obec.cz/historie1.htm.
Collection kind
File of corporation names - monuments in region
References
(1) - File of corporation names - monuments in region
