V severozápadní části městečka, v jižním průčelí hospodářského dvora. – dvoupatrová zámecká budova na čtvercovém půdorysu s výrazně horizontálně členěnou fasádou. – První zmínka o tvrzi z r. 1197 - jejím zakladatelem byl Vítek I. z Prčice. Ve 2. pol. 16. stol. nedaleko původní tvrze v areálu poplužního dvora vystavěn Voračickými z Paběnic renesanční zámek. – Mezi majiteli byli Rožmberkové, Beneš a Jan z Choustníka, později páni z Borotína a Lanštejna. Kolem r. 1591 tvrz renesančně přestavěna Adamem Voračickým. Později panství v majetku Černínů, Talmberků a od r. 1705 Valdštejnů. V r. 1715 přešla tvrz do majetku Vchynských z Vchynic a r. 1725 ji koupil Jan Vít Malovec z Malova. Ten zahájil zásadní barokní přestavbu zámku, navrženou architektem Ignacem Pree. V pol. 19. stol. rozsáhlou klasicistní úpravu nechal provést měšťan Karel Burka. R. 1924 koupil zámek ze záboru Jaroslav Hásek, generální rada Škodových závodů v Plzni. O patnáct let později byla na něj uvalena nucená správa německými okupanty a v r. 1948 byl zámek znárodněn. Za doby komunistické vlády došlo k jeho další devastaci. – V r. 1993 byl zámek navrácen potomkům Jaroslava Háska a Anny Háskové. K rozsáhlým opravám přistoupila nejmladší generace vlastníků, kteří od r. 1996 provádějí obnovu celého areálu včetně parku podle studie ing. arch Tomáše Remla.
Keywords
šlechtická sídla * zámky * tvrze * majitelé panství * šlechtické rody * renesance * baroko * klasicismus
Citation
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 245. ISBN 978-80-242-1932-5.
