| Jméno korporace | Důl Kübeck (Kladno, Česko)
|
|---|
| Místo | Kladno (Česko)
|
|---|
| Vznik | 1842 - začátek hloubení dolu
|
|---|
| Události | 1858 - zahájení těžby
|
|---|
| Zánik | 15.11.1997 - ukončen provoz dolu
|
|---|
| Osobnosti | Beer, Augustin - báňský odborník
|
|---|
| Popis | Poblíž železniční zastávky Kladno-Švermov. - Jeden z prvních dolů založených c. k. Kutební komisí pro Kladensko, vedenou důlním odborníkem Augustinem Beerem. Od r. 1855 majetkem Společnosti státní dráhy a pojmenován po Karlu Bedřichu Kübeckovi, prezidentu Všeobecné dvorní komory ve Vídni. - Hlouben v l. 1842-1858 do konečných 353 m. Vlastní těžba uhlí započata r. 1858, tehdy spojen v jeden celek pod společnou správu s dolem Thienfeld (těžba zde ukončena v r. 1913). V r. 1889 proražen překop mezi dolem Kübeck a dolem Ronna a dosaženo tak větracího spojení. Postavením elektrické centrály v r. 1896 byla zahájena postupná elektrifikace obou dolů, zavedeny elektrické důlní lokomotivy a elektrický těžní stroj Siemens-Halske z r. 1901, patrně první elektrický těžní stroj na Kladensku, od r. 1913 přemístěný na Kübeck. Na tomto dole bylo také sídlo vrchní správy dolů Společnosti státní dráhy a nemocnice pro zaměstnance. - Šachetní věž sestrojena z hraněného dříví, vysoká 131 m. Po obou stranách hlavní provozní budovy na těžní budovu navazovala dvoupodlažní boční křídla, krytá sedlovou střechou. Na východní straně provozní kanceláře, prostory na západní straně (Speisepumpen a Dienerwohnung) později přeměněné na cechovnu, lampovnu a šatnu pro dělníky. V jižním směru se nalézala strojovna parního stroje, strojovna elektrického těžního stroje a kotelna. V těsné blízkosti dolu hala bývalé elektrocentrály. - Veškerý provoz na dole ukončen r. 1997, v r. 1998 zasypán. - Do r. 2001 se dochovala spodní zděná část těžní věže s vodicí konstrukcí z hranolového dřeva (přesahující ocelová konstrukce byla odstraněna) a unikátní stroj Siemens-Halske (1901), patrně nejstarší známý elektrický těžní stroj zachovaný v místě svého provozu. Dále zachována patrová správní budova při ulici Na kopci, mezi Kladnem a Švermovem. Ve zdivu dosud i strojovna. - K dolu dříve postavena hornická kolonie, zachována při ulici Motyčínské, Hnidouské a Újezdské. - V r. 2001 důl prohlášen za kulturní památku, přesto na přelomu r. 2003-2004 byl těžní stroj rozkraden do šrotu.
|
|---|
| Klíč.slova | jámy * doly * zaniklé doly * těžba uhlí * stroje * hornické kolonie
|
|---|
| Citace | Průvodce po technických památkách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Národní technické muzeum, 1993, s. 55-56.
|
|---|
| MELICHAR, Karel. Soupis názvů dolů Kladensko-rakovnické uhelné pánve. In Slánský obzor, 1998, roč. 6, s. 30.
|
|---|
| MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 12-14.
|
|---|
| HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, s. 204.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (7) - ČLÁNKY
|
|---|
