Nejprve působil jako havíř v Jílovém u Prahy, rod Černých dobýval zlato na dole Boží Požehnání v Bohulibech u Jílového. Povolení k těžbě uhlí získal již v 90. letech 18. stol. Kolem r. 1801 přišel s ženou Kateřinou do Buštěhradu. V r. 1803 s příbuznými založil soukromou těžařskou společnost, která obdržela právo dolovat na pozemcích hraničících s buštěhradským panstvím. Získal kutací povolení na katastrech Vrapice, Dubí a Cvrčovice. Nejprve se ujal práce na opuštěném díle staré Barborské štoly. S manželkou dobýval uhlí na dole Kateřina nedaleko železniční zastávky Kladno-Dubí. V r. 1810 těžil ve Vrapicích na jámě Josef a Antonie, o rok později obnovil těžbu na jámě Šebestián. V r. 1836 zde Černý postavil parní stroj (druhý v revíru) a od té doby je užíván název Černého důl nebo Černého strojní důl. K dalším jeho významným dolům patřil důl Ludvík a Hoffnung (Naděje). Začal jako první s průzkumem do větších hloubek, na dole Ludvík (1813-1828) se dostal do hloubky 110,6 m. Zásoboval uhlím Prahu a více než čtvrtinu Čech. Po jeho smrti pokračovali v dolování krátce jeho synové. V r. 1845 prodali vše vídeňské firmě Robert & spol. - Pochován je na starém hřbitově ve Vrapicích, kde mu byla v r. 2006 slavnostně odhalena pamětní deska.
Klíč.slova
horníci * majitelé dolů * podnikatelé
Citace
UVÁČEK, Jan. 120 let dolu Mayrau. Vyd. 1. Vinařice: Skanzen dolu Mayrau, 1995, s. 14.
KUCHYŇKA, Zdeněk. Černému odhalili pamětní desku. Mladá fronta Dnes, 28.4.2006, roč. 17, č. 100, Střední Čechy Dnes - Kladensko [příloha], s. C/3.
SEIFERT, Josef. O lidech spojených s hornictvím na Kladensku. In: Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006, s. 703.
Biografický slovník českých zemí. 1. vyd. 11. sešit Čern-Čž. Praha: Libri, 2009, s. 46-47.
Druh soub.
Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
Odkazy
(1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
(1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
