Number of the records: 1
Týnec nad Labem (Česko)
Geografické jméno Týnec nad Labem (Česko) Události 1110 - první zmínka o Týnci 1600 - Týnec povýšen na královské komorní město Osobnosti Mensinger, Karel, - lingvista, knihovník Heš, Vilém, - operní pěvec Brož, Vilím Gustav, - hudební pedagog, dirigent Šantrůček, Václav, - medailer Perner, Jaroslav, - paleontolog Janovská, Antonie, - textilní výtvarnice, krajkářka Beran, Josef, - violista, dirigent Beran, Václav, - violoncellista URL http://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.0419,15.3583&z=12 Popis Město 11 km východně od Kolína. Od r. 1790 nazýváno též Labská Týnice. Název odvozen od staroslovanského slova týn = plot nebo ohrada; ohrazené místo. - Nadmořská výška: 240 m. - Území osídleno již od pravěku, nálezy doložena doba kamenná, výrazněji doba bronzová (kultura lužická). Název první osady nasvědčuje, že zde bývalo hradiště (podle nálezů již v 10. stol.). Tato osada písemně poprvé zmiňována jako Týnec na Hůrkách (nad Chlumky) v Kosmově kronice, když se zde v r. 1110 setkal pražský kníže Vladislav I. se svým bratrem, knížetem Otou II. Olomouckým. R. 1167 daroval Vladislav II. Týnec premonstrátskému klášteru v Litomyšli, r. 1183 Týnec získali johanité, r. 1306 náležel Jaroslavovi z Choltic. R. 1339 Týnec uváděn v majetku sedleckého cisterciáckého kláštera v Sedlci, za jeho vlastnictví bylo u Týnce postaveno několik mlýnů a u nich u přívozu, u tzv. chlumecké cesty, krčma, po níž chodili horníci a kupci do Kutné Hory. Týnec náležel klášteru až do jeho zániku během husitských válek r. 1421. R. 1436 dal král Zikmund Týnec (i s přilehlými vesnicemi) do zástavy Vaňkovi z Miletínka, ten zde patrně vystavěl tvrz. Potom se zde majitelé střídali, až Král Vladislav II. postoupil v r. 1502 město Týnec Vilémovi z Pernštejna, který r. 1510 město vyplatil ze zástavy a připojil ke svému panství Pardubice. Přes Labe byl postaven první dřevěný most (u něho postaven dům pro celníka, dnes čp. 92), ve městě založen pivovar a v okolí města několik rybníků. V r. 1560 koupil panství následník trůnu Maxmilián Habsburský. Koncem 16. stol. bylo u obce provedeno pokusné kutání na stříbro (r. 1581 důl Rotleb), v l. 1588 a 1590 postihlo město zemětřesení. V r. 1600 císař Rudolf II. Týnec povýšil na královské komorní město, nadal jej městskými právy, znakem a trhy, Ferdinand III. r. 1638 městská privilegia obnovil a přidal právo várečné. Město bylo ale také poničeno válkami - během třicetileté války r. 1634 vypleněno Sasy, v r. 1639 a 1643 Švédy, během prusko-rakouské od r. 1741 ve městě a okolí ubytována pruská posádka (až 80 000 vojáků), při bitvě r. 1742 byl zničen dřevěný pernštejnský most přes Labe. V 18. stol. byly v Týnci známé trhy na dobytek a přízi. R. 1770 zde zřízena poštovní stanice pro přepřahání koní na poštovní lince Hradec Králové-Čáslav. Okolo r. 1785 zdejší manufaktura Dobrovských spřádala vlnu pro podniky v Linci, r. 1786 založena koželužna Harrerových a později továrna na lakované usně, jediná v Rakousku-Uhersku (zlatá medaile na Průmyslové výstavě v Praze r. 1891), v 19. stol. dílny na výrobu perleti. V r. 1845 zprovozněna zastávka na železniční trati Olomouc-Praha (trať projektoval Jan Perner, synovec týneckého mlynáře), v l. 1845-1847 vystavěn nový dřevěný most, r. 1864 zde založili bratři Pernerové (bratranci ing. Jana Pernera) strojírenskou továrnu. - Již v r. 1798 se v Týnci hrálo divadlo, r. 1850 zde založen vzdělávací kroužek Beseda, r. 1876 Okrašlovací spolek, r. 1882 Hasičská jednota, r. 1892 Sokol a r. 1919 Sportovní klub. - Dnes ve městě v části zvané Pod Hradem (severovýchod města) bývalá tvrz, na náměstí J. A. Komenského barokní kostel sv. Jana Křtitele, poblíž barokní fara a pískovcová socha sv. Jana Křtitele, před farou dvě chráněné lípy. Na Masarykově náměstí barokní radnice a několik renesančních, barokních a empírových domů, uprostřed náměstí mariánský sloup. Na severozápadním okraji města kostel Panny Marie Sedmibolestné, v sousedství modlitebna Československé církve husitské. Historické jádro města r. 2003 prohlášeno městskou památkovou zónou. - K významným rodákům Týnce patří např. lingvista, knihovník Karel Mensingar, operní pěvec Vilém Heš, hudební pedagog a dirigent Vilím Gustav Brož, medailér Václav Šantrůček, paleontolog Jaroslav Perner, textilní výtvarnice, krajkářka Antonie Josefina Janovská nebo hudební skladatel a pedagog, violista, dirigent Josef Beran a jeho bratr violoncellista, hudební skladatel a pedagog Václav Beran. Klíč.slova města * dějiny města * archeologické nálezy * doba kamenná * doba bronzová * kultura lužická * doba hradištní * hradiště * hrady * tvrze * kostely * mariánské sloupy * domy * památkové zóny * rodáci Citace PŘIBYL, Alois, LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975, s. 144. ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 508-509. Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 403-405. Týnec nad Labem: město Týnec nad Labem [online]. [cit. 2011-09-13]. Dostupné z: http://www.tynecnadlabem.cz/. Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2011-09-13]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/tynec-nad-labem. Poznámka Obec v okrese Kolín. Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (11) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (23) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti (16) - Soubor jmen korporací - regionální památky (2) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (1) - Digitalizované dokumenty (5) - Odborná literatura, mapy (1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika (1) - ***nezarazeno*** (112) - ČLÁNKY (11) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR 
Number of the records: 1