Kamenný sloup, dnes opřen o roh zdi hřbitova, po pravé straně hlavního vchodu do kostela Nanebevzetí Panny Marie. - Výška: 1,8 m; hmotnost: 0,8 t. - Tvořen drobnozrnným oligomiktním slepencem bělošedé barvy. Drobné valounky ve slepenci převážně z křemene a navětralých vulkanických hornin ve velikosti okolo 10 mm. Kámen pochází patrně z jihovýchodního okolí Kamenných Žehrovic. - "Zkamenělec" popisován již od r. 1690. Podle pověsti se jedná o muže, který křivě přísahal a proto zkameněl. Původně stál kámen asi 30 m jižněji, přímo před kostelem, na současné místo přenesen r. 1856. V barokním spise Via sancta (o poutní cestě z Prahy do Staré Boleslavi) je na dobové rytině Zkamenělec zobrazen spolu s Pannou Marií Družeckou; na rozdíl od dnešního stavu má vyznačenou i hlavu. Tato rytina je druhým nejstarším vyobrazením menhiru v Čechách.
Keywords
kameny * menhiry * sloupy * hřbitovy * kostely * poutní místa * lidové pověsti
Citation
ŠPŮREK, Milan. Tajemné menhiry v Čechách. Technický magazín, 1995, č. 7, příl.
KUCHYŇKA, Zdeněk. Panna Marie Družecká. Forbína, 1996, č. 7-8, s. 5.
Zázračná soška Panny Marie Družecké a zkamenělý pastýř. Kladenské noviny, 11.07.1996, č. 28, s. 5.
ŠARIČ, Radko, ŠTĚPÁNEK, Petr. České megality. 1. vyd. Praha: Materna [1998?], s. 13.
